Ježíšek se narodil v březnu!

Oslavujeme narození Ježíška v chlévě. Ale kdy se vlastně Ježíš narodil (pomineme-li okrajovou možnost, že se jedná o fiktivní postavu dějin stvořenou za účelem přiblížení jistého učení lidem)?

Prameny se neshodují ani v roce narození. Hovoří se o rozpětí sedmého až čtvrtého století před naším letopočtem. Ale jak je to s konkrétním datem?

Vánoce se poprvé slavily v roce 365, kdy na 25. prosinec připadaly tzv. Saturnálie, dny jinak nazývané Adventus Divi, tedy příchod božského. Ne však zástupce Boha na Zemi - Ježíše, ale panovníka, císaře. Nicméně křesťanská církev měla hned dva dobré důvody, proč vyhlásit tento den za datum oslavy příchodu božského Ježíše. Zaprvé pro zklidnění a umlčení lidu při přechodu od pohanských oslav boha Slunce ve starověkém Egyptě a pohanských oslav přírody a mocného zimního slunovratu k uctívání příchodu křesťanského mesiáše, jež ještě zatím nemělo takovou moc a oblibu v tehdejším světě. Zadruhé jako vzdor a odplatu Římu za dlouhá léta pronásledování a vraždění prvních stoupenců křesťanství v polyteistickém antickém světě.

Obecná církevní nauka hovoří o tom, že Kristus se narodil devět měsíců po Zvěstování (Velikonoce, březen), tedy v prosinci. V tom však mnozí odborníci vidí jen vsazování dějů a událostí do potřebných souvislostí. Některé prameny uvádějí jako datum zrození mesiáše květen, jiné duben, další březen či září. S velkou pravděpodobností to však určitě nebylo právě 25. prosince.

V jednom starém spisu z roku 243 je jako den narození Ježíše uveden 28. březen. Proč? Autor mimo jiné vychází z knihy Genesis, kde Bůh při stvoření oddělil světlo od temnoty. V okamžiku stvoření tedy byly světlo i temnota stejně dlouhé. To vše se tak muselo udát v den rovnodennosti. Ten v římském kalendáři připadal na 25. březen.

Zajímavým je i fakt, že Písmo hovoří o pastevcích, kteří v okamžiku zrození sedíc pod hvězdnou oblohou se svými stády zahlédnou znamení - jasnou zářící hvězdu. Pokud by se narodil Ježíš koncem prosince, co by dělali pastevci venku se svými stády? Pastevci pásli svá stáda od března do listopadu. Tak že by skutečně to jaro?

Kdy se tedy Kristus narodil? Osobně bych se přiklonil k názoru, že to bylo koncem března. Pro další odkazuji na různé autory a studie, které se tímto tématem zabývají.

Cílem tohoto článku není ničit křesťanské tradice, bořit či nahlodávat mýtus, křičet do světa, že něco je lež či podvod. Jen podnět k zamyšlení, jak to vlastně všechno mohlo být. Jak se jednotlivá náboženství vypořádávala s vůli lidí zvyklých na své staré a původní tradice a zvyky (a to není jen otázky křesťanství), jak přetvářela a zaobalovala tradice a svátky původní do nových obalů, které se jí více hodily.

Ať už Ježíš žil nebo ne, ať už slavíme Vánoce jako pozůstatek egyptských, keltských, novějších či starších svátků a zvyků, idea zůstává. Hold něčemu, co lidi spojuje. Tak šťastné a veselé!