Zajimave.

Oddílu Černého prince velel fakticky vévoda z Arundelu a co se karla týče, tak ten se prý střetl s Angličany ještě před bitvou, když vedl průzkumný oddíl. Jinak málokdy bývá zmíněno, že padla řada českých rytířů z významných českých rodů v čele s Jindřichem z Rožmberka. mě zaujalo jméno Plichty ze Žerotína, jehož stejnojmený příbuzný (nevím v jakém stupni) byl ve své době jeden z nejproslulejších turnajových rytířů a padl taktéž pod Janovým velením v bitvě u Muhldorfu. Jinak díky za článek a vůbec za blog.

Díky za podněty a jsem rád že se líbilo

Ano, ano, velmi dobré,

o to víc mě překvapuje Vaše angažovanost na straně té wendulácké svoloče. Takový vzdělaný člověk by měl mít jasno i v jiných věcech, než jenom v určitém oboru.

Re: Ano, ano, velmi dobré,

A to je prave ten rozdil mezi nami. Ja si nepletu hvezdy s jejich odrazem na vodni hladine. Ne nejsem clenem zadne smecky jedu sam za sebe, nekdo je mi sympaticky nekdo ne nektere nazory na diskusich se mi nelibi a jine ano Docela rad si povidam s internetovymi trolly, poustim se do polemik....a tak dal jak uz to diskuteri delaji.

..wow...

... smekám. ... opravdu.... nečekala jsem, že mě Váš blog až

tak pohltí. Výborné, zasvěcené, přesvědčivé, s pěknými úvahami i drobnými hříčkami.

Zajímavé a srozumitelné

i pro laika.

Luxusní nadčasový závěr

Re: ..wow...

Takhle kladne hodnoceni jsem snad jeste pod blogem nenasel. Jsem rad ze se libilo.

... velmi čtivé a poutavé, díky...

Kazdou bitvu

vyhrava srdce. Nic jineho. Samson nemel soupere ani pote co byl oslepen. I kdyz bojovnik padne jeho duch bojuje dal.

"Vsechno bude nakonec v poradku. Pokud to v poradku neni, pak jeste neni konec." Stare Indicke prislovi

Re: Kazdou bitvu

Odvaha a srdnatost je dulezita ale nikoli jedina podminka k vitezstvi. Francouzi nechali prochud svemu nadseni a bojovali pouhym srdcem a to se jim stalo u Krescaku osudnym.

napdnout

zajimavy preklep "napdnout"

Re: napdnout

díky, už není

Drobné chybičky

Bavor nebyl Jan, ale Ludvík, Karel IV. ještě své číslovky v době konání bitvy u Kresčaku nepoužíval a nebyl korunován ještě ani na krále, natož na císaře, byť volba kurfiřty již proběhla. Karel byl na římského krále korunován až 26.11.1346 (volba proběhla 11.7.1346 a bitva pak 26.8.1346) a na římského císaře dokonce až na Boží hod velikonoční, 5.dubna 1355. V době bitvy u Kresčaku byl římským císařem právě Ludvík Bavor z rodu Wittelsbachů, ovšem byl již kurfiřtskou volbou sesazen a ani papež Ludvíkovi nebyl nakloněn. A více, než vojenskou pomoc svého otce, potřeboval pomoc diplomatických jednání a tu mu poskytoval jiný příslušník Lucemburského rodu, trevírský arcibiskup a Karlův prastrýc, Balduin Lucemburský, jeden z nejprotřelejších a nejprohnanějších diplomatů té doby.

Podle mých znalostí pak Karel bojiště neopouštěl dobrovolně, ale byl z boje doslova odtažen v době, kdy již bylo jasné, že král Jan nemůže přežít, některými z českých pánů.

Jinak ale pěkné a posílám ohřívač vody

Re: Drobné chybičky

Díky, nezištná pomoc vždy potěší, lehce jsem článek poupravil. Co se řešení sporu o císařství týká, tak je potřeba si uvědomit, že vše to jak to nakonec dopadlo byla tehdy v létě 1346 pouhá možnost, všechno bylo ještě čerstvé. Navíc tady je důležitý Janův subjektivní pohled, opravdu král měl nárok být klidný a bezstarostný, s tím že Balduin to zařídí?