Říká se, že všechny problémy pramení z pýchy.

... a pýcha, podobně jako jiné druhy nízkých vibrací, pramení z nevědomosti. Překonání nevědomosti vede pak k Poznání a otevírá cestu k lásce a pokoře.

Velmi zajímavé téma, nutící k zamyšlení a sebereflexi. Na intru lze dohledat i blog pana Pražáka na podobné téma.

Osobně si myslím, že jsem byl pyšný a hrdý jen na své blízké okolí rodiče, děti, vnoučata, kamarádi, ale u sebe jsem spíše nacházel nedostatky a slabiny, no i to ovšem lze brát pozitivně bo mě to donutilo vystudovat kvalitní školy a byl to i dobrý hnací motor pro následný život a to jak v byznysu, tak v privátním životě. No i když třeba jsem byl pyšný, že jsem si zahrál předzápas Slavie -Jablonec atd.atd...ale to jsem byl ještě hodně malý...

Našel jsem si k tomu jeden citát abych se lépe orientoval , vysvětlení od klasika „„Je rozdíl mezi pýchou a hrdostí, ač se obě tato slova často užívají... Hrdý člověk nemusí být ještě pyšný. Hrdost se týká spíš toho, co si sami o sobě myslíme, pýcha toho, co si přejeme, aby si o nás mysleli druzí.“ (Jane Austen, kniha Pýcha a předsudek).

oprava...kamarád(i)y...