Probíhá tzv. Týden neklidu. Vysokoškoláci, tato budoucí elita národa, vyšli do ulic a protestují. Proti čemu? To vlastně ani nevědí…
To, že celý „týden neklidu“ organizují levicově zaměřené občanské organizace, aktivisté (a co si budeme povídat – skrytě je podporují i strany), je celkem jasné. Že k levicovému smýšlení mají větší sklon právě mladí lidé, a to zejména studenti humanitních oborů, není také žádná novinka. A že studenti docela rádi vynechají pár dnů školu a místo na přednáškách tráví čas na happeningu, dokazují také všechny možné akce u nás i v zahraničí.
Šokující je však to, jak se nechají mladí lidé - vysokoškoláci, tedy budoucí elita národa – zmanipulovat. Jak jdou protestovat, aniž by přesně věděli, proti čemu, Stačí, že je k tomu vyzval kamarád či si to přečetli na internetu. Žádné pídění po faktech, vytváření vlastního názoru, hledání argumentů pro a proti, ale jen stádní pud. Jít s davem, nevybočovat...
Nejen z televizních zpráv, ale i z osobních kontaktů jsem se dozvěděla, že většina studentů zákon, proti kterému protestují, nikdy nečetla. Vědí pouze to, že nechtějí platit školné. Jaké to bude mít důsledky v době krize, kdy stát osekává většinu svých výdajů, už je nezajímá. Ovšem protestují i proti omezování akademické svobody – a tady už většina z nich buď vůbec neví, o co jde, nebo papouškuje pár hesel, která většinou nemají se skutečným zněním zákona nic společného. A vůbec jim není trapné to přímo do objektivu kamery a ještě s úsměvem přiznat.
Naštěstí vím i z příkladů – třeba tady tady na blogu iDnes - že jsou i studenti, kteří si nejprve zjistí fakta, projdou argumenty obou stran a teprve pak se na jednu z nich přikloní, vzhledem k těm skutečným faktům většinou na tu opačnou než protestující. Ovšem ten desetitisícový, příliš nepřemýšlející dav mladých lidí, kteří by v budoucnu měli zastávat posty ve vedení podniků, státních úřadů a případně i v politice, mě tedy dost děsí.
