Policista – méně než člověk?

Ve většině článků týkajících se nutné obrany před různými lumpy se diskutující shodnou – každý člověk má právo se bránit, když je napaden. Až dneska je to najednou naopak.

Dnes ráno pronásledovali policisté ukradené auto. Zloděj nejen že nereagoval, ale najížděl nejdřív na policejní auto a pak i přímo na policistu, který se ho pokoušel zastavit. To vše při jízdě v protisměru na frekventované pražské ulici. Policista měl už jedinou možnost zloděje zastavit – střelbu. Dotyčný zloděj ještě kousek jel, pak zastavil a utekl – v autě našla policie mrtvou ženu. Tolik popis situace pro ty, co zprávu nečetli.

Ovšem pod článkem se okamžitě rozjela diskuse ve smyslu – ten policajt je vrah, vždyť zastřelil chudáka nevinnou holku. A to přesto, že nebylo řečeno, zda smrt souvisela se střelbou. Většina dokonce tvrdila, že žena mohla být stopařkou, rukojmí, případně nevinnou dívkou, která netušila, že sedí v kradeném autě.

Především však nikdo nevzal v potaz to, že zloděj jel v protisměru na velice frekventované ulici, takže hrozilo, že to čelně napálí do kteréhokoliv náhodně projíždějícího auta, ve kterém mohla klidně zahynout rodina s dětmi. Takže policista svou střelbou skutečně ochraňoval nejen sám sebe v ohrožení (najíždějící auto), ale i všechny projíždějící lidi. Jak by asi dotyční diskutující reagovali, kdyby policista nestřílel a zloděj způsobil smrt zrovna jejich blízkých, kteří se tam shodou náhod vyskytli?

Přesto se veřejné mínění jako mávnutím proutku obrátilo – z obhajoby obrany při napadení (se kterou stoprocentně souhlasím) se najednou stalo obviňování z vraždy. A to jenom proto, že střílející muž byl policista. Na jednu stranu chápu, že policie u nás nemá zrovna nejlepší pověst. U starších lidí přetrvává nedůvěra vzniklá za dob socialismu, kdy esenbák byl často horší parchant než údajný kriminálník.  Ani různé aféry, kdy se policisté spolčili se zločinci v jednom gangu jim na nedůvěře nepřidá, o úplatných dopravácích ani nemluvě.

Ovšem zášť, která vytryskla vůči tomu policistovi v diskusi pod článkem, byla téměř hmatatelná. A to i od lidí, kteří ještě před pár dny v jiných diskusích jednoznačně obhajovali právo člověka bránit se, pokud je ohrožen na životě. Policista je tedy míň než člověk?

Jenže dokud tato v Česku nadprůměrná zášť normálních lidí vůči  policii jako celku nezmizí, nemáme šanci, aby u nás bylo bezpečno. Teprve když se bude každý zloděj bát, že pokud bude krást,  ujíždět policajtům a ohrožovat přitom náhodné řidiče, tak může skončit i se svými kumpány v márnici,  teprve pak se u nás může snížit počet ukradených aut a krádeží vůbec. Zatím se zloděj jen usměje – nemusí mít obavy, vždyť veřejnost se ho zastává, inspekce z obav před veřejným míněním střílejícího policistu radši potrestá – a ti ostatní si pak dobře rozmyslí nějakého zloděje pronásledovat. A tak se krade vesele dál.