Hysterie kolem billboardů

O billboardech na silnicích se stále mluví jako o obrovském bezpečnostním riziku. Média nás krmí argumenty, že když se podíváme na billboard, automaticky vypínáme mozek a auto jede de facto bez řidiče (naposledy včera Střepiny na TV Nova).

Každý zkušený řidič si ale jistě uvědomuje, že při řízení auta je nutné sledovat velké množství objektů a vyhodnocovat ještě větší počet vjemů. Musíme sledovat ukazatele v autě, nesmyslně obrovské množství dopravních značek, které jsou navíc mnohdy opatřené doplňkovou cedulí s velkým množstvím textu (od kdy do kdy se smí kam jezdit a s jakým povolením a kdo ho vydává apod.), směrové cedule, díry na silnicích, auta před sebou, ve vedlejším pruhu, za sebou, lidi na zastávce a chodníku a tak dále. K vyhodnocování několika vjemů současně většina řidičů i nevědomky používá tzv. periferní vidění. Používala ho moje učitelka při písemkách, kdy sledovala téměř otočená zády ke třídě kdo opisuje, používají ho hudebníci v symfonickém orchestru při sledování not a dirigenta a používají ho i řidiči.

Televize Nova na nějaké vysoké škole prováděla „hi-tech ultramoderní“ test, kdy moderátorka řídila v simulátoru a na hlavě měla helmu s kamerou, která snímala pohyb zornic a přiřazovala je objektu na obrazovce. Aby celkový výsledek měl ještě větší váhu, hrála na konci testu moderátorka blbku, že jak je jako možný, že koukala na billboard a že o tom ani neví a že to je vlastně strašně moc nebezpečný. To co tvrdí média je nesmysl.
Billboardy zcela jistě nějakou měrou rozptylují řidiče, ale určitě ne v tom smyslu, že kdo se podívá na billboard, neví co se kolem děje a upadne do jakéhosi tranzu. V mém případě by stát musel zbourat i baráky u silnic, protože při jízdě Prahou nejen že se rád na billboardy podívám, abych ocenil kreativitu reklamních agentur, ale sleduji také architekturu okolních domů, lidi, nové obchody atd. Podstatně více ale člověka rozptyluje neustálé sledování tachometru, který je většinou mimo zorný úhel řidiče, a na který se musím neustále dívat, abych nebyl náhodou změřen městským strážníkem při rychlosti o trochu větší, než je maximální povolená. Více nebezpečné než billboardy jsou také úhybné manévry na silnicích, které jsou v naprosto žalostném stavu.
Média také samozřejmě nezapomínají na argument, že v „západní Evropě“ tolik billboardů není. Tento argument je bez jakékoliv informační hodnoty a nelze ho snad už ani brát vážně. No a co, že jich v západní Evropě nemají tolik? Na rozdíl od nás mají ale v západní Evropě použitelnější silnice a často levnější paliva díky nižší spotřební dani. Poslední dobou je zvykem, že se ze „západní Evropy“ přebírá jen to špatné – regulace, vyšší daně, nové daně.
Na jeden opravdový problém ve věci billboardu ale média poukázala. Je jím nájemné za pronájem plochy u silnice, které firmy provozující billboardovou reklamu platí. Nova se samozřejmě zaměřila na to, jak velké nájemné tyto firmy platí a kolik z billboardů inkasují (Nova ale cílí na lidi, kteří rádi závidí, tak je nutné to brát s rezervou). Výše nájemného však problém být může. Vzhledem k tomu, že pozemky v blízkosti silnic vlastní většinou stát resp. kraj nebo obec, je jasné, že korupce má zde úrodnou půdu. Prodej pozemků sousedících se silnicí pravděpodobně nebude možný z technických důvodů, ale v této věci by bylo možné zavést např. dražbu na pronájem pozemků na okraji silnic za účelem umístění billboardů či jiných reklamních poutačů a plochu nabídnout tomu, kdo nabídne nejvyšší nájemné.