V sci-fi seriálu Battlestar Galactica člověk vytvoří nový živočišný druh Cylony. Tyto bytosti se začnou samostatně vyvíjet a reprodukovat a vzepřou se člověku, který je jen využívá a zotročuje. Jenže nakonec jsou to jen zabijáci.
Stará známá pověst vypráví o tom jak učený rabi Löwi vyrobil z hlíny živou bytost Golema. Jeho důvody byly rovněž zcela pragmatické - také potřeboval sluhu. Ode dneška, řekněme tak za sto let, si možná každý člověk bude moci zahrát na stvořitele a i materiál zůstane vlastně stejný - hlína. Jenže nevstoupíš dvakrát do jedné řeky a ani hlína na tvorbu sluhy či přítele nebude vlastně ona hmota, co slouží na výrobu cihel či keramiky. Bude to samozřejmě inteligentní hlína. Stvoříme pak i "inteligentní bytost"? Představme si onu hmotu tvoření - Synthetic Reality či Programmable matter nebo jednoduše Claytronics a sami si pak odpovězte na tuto otázku.
V roce 2002 vznikla nová vědní disciplína claytronika. Jejím cílem je pomocí nanorobotů vytvořit takovou základní materii, ze které si člověk zcela sám pouhým zadáním příkazu do PC či do nějakého ovladače, udělá věc, kterou právě potřebuje. Zakladateli jsou - Todd C. Mowry ředitel výzkumné laboratoře Intel Research Pittsburgh a Seth Copen Goldstein programátor z university Carnegie Mellon. Dalším claytronikem je Jason Campbell, expert v robotechnice rovněž z Intelu, který je velký optimista a hovoří, že jejich tým má opravdu velkou šanci vytvořit "nanorobohlínu". Jen si není jistý kdy - jestli do dvou nebo dvaceti, či padesáti let, to podle okolností.
Ne, nejsou to šarlatáni o serióznosti claytroniky svědčí její sponzoři např. National Science Foundation, DARPA a i webové stránky. Na nich od roku 2004 můžete sledovat, jak výzkum pokračuje - jsou zde ke stažení malé filmové ukázky. Ovšem jestli výzkum opravdu dospěje do stádia nanorobotků je nejasné. Zatím výsledkem několikaleté práce jsou válcovití robotci, které tvůrci pojmenovali atomy claytroniky čili catoms. O nanorobotech ještě nemůže být řeč. Catom je válec - v roce 2005 byl jeho průměr 44mm, v roce 2007 se zmenšil o desítky milimetrů a potom tým směřoval výzkum směrem na pohon robotků.
Catom je složen z několika vrstev a původně byl napájen z elektrické mřížky, po které se pohyboval, nyní je každý robotek napájen pomocí kabelu. Po obvodu robotu - catomu jsou rozmístěny elektromagnety, prostřednictvím kterých se podle instrukcí spojuje s dalším catomem. Při experimentálních zkouškách se válečky chovají podle očekávání a na příkaz kolem sebe i rotují.
Claytronici mají plán
Dalším krokem na dlouhé cestě k "nanorobohlíně" bude vytvoření dostatečného množství tentokrát dvourozměrných catomů, aby s nimi vědci provedli experimenty změn formy. Potom plánují vytvořit asi sto robotů o rozměrech tenisového míčku, které se už budou přemísťovat trojrozměrně a tím vytvářet různé jednoduché modely věcí. Claytronici předpokládají, že catom v této části pokusu, musí mít tvar koule a musí být kompaktní bez pohyblivých částí. Jeho povrch bude pokryt elekromagnety - aby mini roboty k sobě mohly dokonale přilnout a jednoduše měnit polohy. Dále v plášti budou i fotočlánky a světelné diody nebo nějaká jejich analogie, aby nově vytvořený předmět zároveň změnil i barvu. Veškeré "jednání" a ovládání robotka bude řízeno dostatečně silným vlastním mikropočítačem.
Nakonec této fáze výzkumu chtějí sestrojit catom o velikosti 1mm - to podle autorů projektu bude velmi složité, ale pro další výzkum zřejmě nevyhnutelné.
Vědci se zároveň zabývají tím, jak využívat a řídit tyto pohyblivé roboty. Řešení ještě nemají, protože například catomy vytvořená kopie bude systémem třeba i s miliardami počítačových uzlů - řídit miliardy robotků není jednoduché.
Dalším problémem je - elektrické napájení catomů. Pro udržení formy tohoto systému je třeba energie, ale model se stane třeba automobilem jen pokud bude energetické napájení sytému úplně vypnuté. Nejúčelnější asi bude vybavit prostě každého robotka maličkou baterií.
Po makro pokusech budou následovat mikro a po nich nano - v této fázi se catomy budou vyrábět chemickou cestou. Claytronici jsou velcí optimisté a o svém projektu hovoří řadu let jako o jasné věci, jsou přesvědčeni, že za nějakou dobu nám dodají syntetickou realitu a dokonce chtějí třeba 3D kopie elektronicky posílat - takový 3D e-mail nebo hovoří i o možnosti 3D televize.
Radovat se nebo bát? Co tomu říkáte? Nevím, jestli je jejich optimismus namístě, ještě nebyl vytvořen ani model z makro catomů. Tak snad nějakých výsledků dosáhnou a ne jen zdárného čerpání grantů. Uvidíme za deset, dvacet let? Nesporně by bylo krásné vědět, že všechny své věci nosím s sebou a mít v kapse jen hroudu hlíny. Ovšem je zde mnoho otázek - co by jejich hlína udělala se společností a s průmyslem i ekonomikou - zmizely by téměř všechny výrobní profese a zůstala jen "výrobce hlíny"? A co psychika člověka, který by žil ve světě, kde by se vše dalo změnit na příkaz? Sedíte za stolem a najednou je to auto nebo vana... To by byly šoky. A mohl by takto vzniknout nový druh humanoidů? Milióny robotků by vytvořily živou "rozumnou" bytost. Jedni svaly, kosti a další cévy a mozek. Jenže byla by to nová forma života? Byl by to robot. Nezdá se moc pravděpodobné, že jakékoliv množství neživých robotků, by mohlo najednou vytvořit cokoli živého, pokud za určitý život už nepokládáme samotného inteligentního robota.
moderní Golem
