V katastrofických filmech je ohrožována Země kometami a velkými asteroidy. Vždy se ovšem najdou hrdinové, co Zemi zachrání. A v reálu?
Víme, že srážka kosmického tělesa s povrchem Země není filmový výmysl. Krátery po takovýchto dopadech můžeme vidět na naší planetě i na dalších, a že taková srážka znamená pro lidstvo a život vůbec, velké problémy, je jasné. Chápeme, že ti hrdinové jsou ten sci-fi prvek, ale někdo něco udělat musí.
Asteroid široký cca 5 kilometrů - takový jaký prý podle všeho je příčinou zániku dinosaurů, se se Zemí srazí každých 6 miliónů let, ale srážka s malým asteroidem širokým kolem 140 metrů je podle statistické pravděpodobnosti možná už každých 5000 let. Vědci z NASA do dneška zaznamenali více než různých 800 asteroidů, které se vyplatí sledovat, protože by mohly vyvolat velké problémy - jejich oběžná dráha se v některých místech přibližuje k Zemi.
Není tedy žádný div, že všechny kosmické agentury a vědecká pracoviště věnující se vesmíru a kosmonautice se zabývají řešením problému - jak zabránit srážce Země s vesmírnými tělesy.
Před několika lety se vědecký tým z University of Glasgow ve Skotsku, vedený Dr. Massimilianem Vasilem snažil vypracovat velmi originální "ati-asteroidní" zabezpečení. Zemi před srážkou s asteroidem měla chránit zrcadla.
Proti kameni křehké sklo? Zbláznili se na té universitě nebo jsou to filutové a lehce vytáhli z někoho grant? Ani jedno. Princip takové zrcadlové ochrany je jednoduchý a i celkem účinný.
Pokud astronomové zaznamenají, že se na Zemi valí asteroid a jeho dráha se s ní kříží, dají povel kosmickým lodím, které ponesou "rozvinující se" zrcadla široká až 20 metrů. Podle přesných výpočtů, koráby zaujmou pozice, nastaví zrcadla a s jejich pomocí se zachytí a následně soustředí sluneční světlo na jeden bod na povrchu asteroidu. Povrch se v tomto bodu zahřeje až na 2100° C - což bude stačit k jeho vypařování se.
Jak se bude asteroid vypařovat, vznikající plyny se stanou "raketovým motorem" a asteroid vychýlí z jeho dráhy - tento proces nebude náhodný – místo, kam se soustředí od zrcadel odražené soustředěné sluneční paprsky, bude samozřejmě vypočítáno a proces odchýlení asteroidu bude jistě nejdříve simulován na superpočítačích, aby se skutečně jeho nová dráha nekřížila s naší planetou.
Glasgowský vědecký tým srovnával devět metod, které mají zabránit střetu s asteroidy - porovnávali u nich tři kritéria efektivnosti - a to velikost změny orbity asteroidu, dobu, která je zapotřebí k odstranění nebezpečí a vlastní přístroj, který provede onu záchranu planety. Jako nejlepší metoda jim vyšla ta jejich - kosmická loď nesoucí zrcadla.
Jenže, jsou tady ona klasická "jenže". Tak například vědci vypočítali potřebné množství lodí a zrcadel a čas nutný ke zničení či odchýlení asteroidu. Deset 20 metrů širokých zrcadel a deset je nesoucích kosmických lodí by stačilo, aby během šesti měsíců se zamezilo srážce Země s asteroidem o velikosti 150 metrů. Pokud by takto veliký asteroid už byl příliš blízko, pak sto zrcadel a sto lodí jej zlikviduje za několik dní - samozřejmě čas likvidace se měří od momentu, kdy lodě se zrcadly zaujmou potřebné pozice a začnou na povrch tělesa - vetřelce vysílat světelný paprsek. Vypravit do vesmíru sto lodí a zrcadel - to je poměrně těžký oříšek a pokud by se jednalo o velký asteroid, o ten 20 kilometrový, pak podle propočtů by bylo zapotřebí 5000 zrcadel a samozřejmě i tolik lodí a k jeho vychýlení by bylo zapotřebí tří a více let. Po tuto dobu by zrcadla denně soustřeďovala sluneční paprsky do jednoho bodu na jeho povrchu.
Toto jsou čísla, která víc než vědecké výpočty, připomínající cifry z béčkového sci-fi románu nebo bláznivou komedii. Navíc by se nesmělo žádné zařízení po tuto dobu porouchat.
A další "jenže": ke zdárnému použití zrcadel, se váže složení asteroidu - musí být z odpařitelného materiálu a nesmí se jednat o shluk asteroidů svázaných dohromady gravitačními silami. V těchto případech by byly výhodnější jiné metody zabraňující srážce Země s kosmickým tělesem - jako třeba gravitační tah.
V každém případě zrcadla jsou dobrým řešením mnoha možných situací, do kterých nás mohou asteroidy dostat, a dá se říci, že se jedná i o laciný způsob "boje" proti nim. Jenže se nejedná o universální řešení a ony lodě, co by zrcadla „vyvezly“ také nemáme. Možná tedy slepá ulička v hledání obrany Země? Tým byl před lety rozpuštěn a Dr. Massimiliano už je na jiné universitě. Zrcadla a Slunce jsou neustále v centru jeho zájmu, v současnosti by se měl zabývat lepším využitím solární energie.
desítka těch nejzajímavějších asteroidů
Nemá cenu tvářit se, že nebezpečí neexistuje - desítka nepřátel Země
