Příhody z mého života

Můj život prý by se mohl vysílat jako reality show. Ne, nečekejte žádné pikantnosti, jen legrační situace. Tedy ano i s pány...

Vítr

Aprílové počasí, jak má být. Chvíli svítí sluníčko a je bezvětří a najednou mraky, vítr a déšť.

Jdu s hafanama z procházky. Ledový vítr není moc příjemný. Cuchá mi vlasy a do očí vmetává prach.

Před námi sebevědomě kráčí černovlasý muž. Vítr mu rovněž prohrabává černou hřívu. Najednou se něco změnilo. Zatáhlo se. Silný závan větru mi bere dech. Lapám po vzduchu.

Ovšem, co to je proti scéně, která se odehrává přede mnou. Nevěřícně zírám. Švihák udělal gesto, jako by si chtěl přidržet klobouk. Vše marné. Nebyl dostatečně rychlý, černá kštice se mu na hlavě postavila a v elegantním oblouku si to míří akorát směrem k nám.

Přistála na Leele.

Plešatý pán, jak postavička z komiksu, bleskově přiběhl, vzal ze psa paruku a zmizel.

Stalo se to? Něco se mi zdálo? Prostě jen stojím a zírám.

V každém případě, měl ten muž štěstí, že byl tak pohotový a moji hafani tak zaskočení. Krásná paruka by byla jistě vítanou hračkou a vlasatý fešák by ztratil glanc.

Nepochopená

Mám ve zvyku si povídat se svými psy. Na procházce jim říkám: ať jdou rovně nebo zahnou, ať počkají, že támhle jde velký pes, že pole je ošetřeno fungicidy… Hafani se vždy na mě podívají a moudře mrknou, prostě projevují zájem.

Jdeme po chodníku a proti nám, ale po rovnoběžné cestě, kterou od nás dělí asi pět metrů trávy a několik stromů, si to šlape buldoček. „Leelo, podívej,“ moje buldočka se na mě otočila. „To je fešák,“ hlasitě vydechnu.

„Však vy taky nejste k zahození,“ mrká na mě proti nám jdoucí muž. K mé smůle nevšiml si psa a neznal moji mluvu s těmi mými. Trapas. Raději jsem zvolila rychlý ústup, než nějaké vysvětlování, že ten fešák je ten buldoček, který už zašel do dveří a není tedy už vidět.

Celý týden jsem každý den potkávala tohoto mladého muže a čelila jeho radostným úsměvům. Nakonec, udělala jsem dobrý skutek, myslel si jak je úžasný a určitě mu to zvedlo náladu i sebevědomí. Jen já měla pokaždé silnou touhu chodit kanálem.