Masochisti, drsňáci anebo jen miláčci přírody?

Jak je možné, že někteří lidé si s klidem ulehnou na lůžko z hřebíků, napíchnou se na hák a při tom se rozjařeně chechtají a jiným stačí jen drobné píchnutí se o špendlík a blednou v líci

a podle jejich nářku byste odhadovali, že prošli torturou?

Jsou ti, co omdlévají slaboši? Jsou spáči na hřebících správní “chlapáci” s pevnou vůlí? Nebo to jsou masochisti?

Jde vůbec vycvičit si svoji vůli tak, že po předchozím výcviku si může lehnout na hřebíky úplně každý muž či žena? Podle cestovatelů – hlavně po Indii, si bolestivá zranění bez nějakých známek bolesti způsobují místní svatí mužové. Je to tedy ve vůli?

Když se takto ptám, znám odpověď a ta zní: Vůle v tomto případě nic moc neznamená, za vše mohou geny.

“Ach jo, zase geny?” vzdychne někdo.

Je to tak. Geny.

Neexistuje žádný výcvik na odstranění nepříjemných pocitu až velké bolesti například z pouhopouhého píchnutí jehlou. Snášení okamžité (ne chronické) bolesti má každý geneticky zakódované v sobě. Gen, který je za toto zodpovědný se familiárně nazývá “gen mužnosti či chlapáctví” jinak COMT gene. Lidé, kterým chybí, snáší hůře bolest než lidé, kterým byl jejich předky předán.

Tento gen totiž při náhlé akutní bolesti aktivuje v mozku výrobou velice velkého množství přírodních bolest tišících látek – endorfinů a tím pádem člověk lehčeji snáší bolest a zdá se zmužilým drsňákem.

Pravdivost tohoto genetického tvrzení ověřili neurologové University of Michigan.

Dr. Jon-Kar Zubieta zkoumaným osobám postupně injekčně vstřikoval do čelistních svalů slanou vodu a oni popisovali své pocity bolesti. Pokusným osobám se aplikovala slaná voda tak dlouho, pokud neoznačily, že to už byl jejich práh snesitelnosti bolesti. V tomto případě vědci ihned změřili aktivity různých částí mozku této osoby metodou pozitronové emisní tomografie - PET.

U zkoumaných, kteří měli práh bolesti vysoký, bylo genem (val-COMT gene) aktivováno velké množství endorfinů a u těch, kteří měli velice nízký práh bolesti, se tak nestalo, jejich mozek ho vyprodukoval malé množství (u nich se hovoří o met-COMT gene), které nestačilo na otupění bolesti.

A k čemu takovýto výzkum, který svým způsobem spíše připomíná neetické praktiky mučení?

Tito “pokusní králici” pomáhají při tvorbě nových a dokonalejších analgetik. Gen “mužnosti” také vysvětluje fakt, proč jen na některé lidi antidepresiva působí i jako analgetika.