Jejich malý svět

Ti dva pánové měli velké sny a v nich byl malý, maličkatý svět… nanosvět… a jeden z nich o něm sní dál

V roce 1974 profesor Tokijské vědecké university Norio Taniguchi ve svém článku "On the Basic Concept of Nano-Technology", poprvé pojmenoval nanotechnologii nanotechnologií a definoval ji, že se sestává z manipulace hmotou či materiálem, na atomární a molekulární úrovni. O tři roky později 22letý student MITu vymýšlí originální koncept molekulární nanotechnologie - tím studentem je samozřejmě Eric Drexler.

Fakta

Profesor Norio Taniguchi se narodil 12. května 1912 a zemřel 15. listopadu 1999.

Na Tokyo Science University se zabýval aplikacemi různých metod využívajících paprsky energie k velmi přesnému opracování materiálů - zkoušel například mikrovlny, elektronový paprsek, laser a iontový paprsek. Odsud pramení jeho myšlenky na nanotechnologie.

Kim Eric Drexler se narodil 25.dubna 1955 v Oaklandu, stát California.

Patří k absolventům Massachusetts Institute of Technology. Zde dokončil i doktorandské studium - jak první člověk v historii získal v roce 1991 titul PhD v molekulární nanotechnologii. Doktorandskou práci následně upravil a v roce 1992 publikoval jako knihu Nanosystems: Molecular Machinery, Manufacturing and Computation. Tato kniha obdržela cenu Asociace amerických vydavatelů jako Best Computer Science Book of 1992.

O rok dříve vydal, společně s C. Petersonem a G. Pergamitem, jinou zásadní knihu o nanotechnologiích - Unbounding the Future: The Nanotechnology Revolution New York: William Morrow.

Hlavní je ovšem jeho první kniha z roku 1986 - Engines of Creation: The Coming Era of Nanotechnology New York: Anchor Press/Doubleday - u nás známá jako Stroje tvoření.

Kromě knih Drexler napsal desítky odborných i vědeckopopulárních článků.

Je spoluzakladatelem a vedoucím Foresight Institute v Palo Alto, California. Jedná se o neziskovou vzdělávací organizaci, jejímž cílem je studium dopadů vysoce pokročilých technologií na společnost - zajímají se hlavně o klady a zápory rozvinuté molekulární nanotechnologie.

Dále je technickým šéfem ve firmě Nanorex, která se zabývá zaváděním open-source design software pro konstrukci různých "strojů" DNA nanotechnologií.

Se svojí ženou Rosou Wang žije v Kanadě v Los Altos.

Stroje tvoření

Jeho kniha je sice stará už 31 let, ale je i v současnosti čtivá a pořád, dalo by se říci, svým způsobem aktuální. Prostě jedná se o základ v představách a teoriích o nanotechnologii a není tedy na škodu seznámit se s kořeny dnes módní a rozvíjející se technologie. Je škoda, že v češtině se jí asi už nikdy nedočkáme. Jedná se sice o vědeckopopulární publikaci, ale místy se stává sci-fi o krásném novém budoucím světě, kde se věci budou vyrábět jakoby samy z hlíny a vzduchu a nanoroboty v tělech lidí a snad i v tělíčkách domácích mazlíků, všem zajistí zdraví, mládí a život věčný…

V Drexlerově knize se vše hodně točí kolem nanostrojů, které se samy budou replikovat nebo které budou vyrábět jiné stroje či předměty - tzv. assemblery, a také kolem molekulární výroby nanozařízení - čili nanotováren. Autor počítá i s disassemblery - což jsou takové skenery, které "přečtou" molekulární strukturu libovolného předmětu a podle této struktury naprogramují assemblery, aby vyráběly přesné kopie této struktury.

Drexler má v současnosti dost oponentů, jedním z nejznámějších a také asi nejopravněnějších je R. E. Smalley -nositel Nobelovy ceny za chemii z roku 1996 za objev nové formy uhlíku - fullerenů. V článku "Of Chemistry, Love and Nanobots" z roku 2001 publikovaném v zářijovém čísle Scientific American, uvedl, že chemie je nejúčinnější metodou pro manipulaci s molekulami … nanoroboty a assembler nemohou být v našem světě realizovány pro prostorové omezení. Kontrola všech atomů obklopujících místo reakce vyžaduje takové množství manipulátorů, že pro ně nebude dostatečný prostor. Smalley nazval prostorový problém jako „tlusté prsty“ a problém vazeb atomů jako „lepivé prsty“.

I přes kritiky a někdy zdá se i oprávněné, Drexler věří svým nanovizím - podle něj se jednou lidem podaří sestrojit nanoroboty, která budou v našem těle likvidovat viry, bakterie, omlazovat buňky, opravovat tkáně… Krásný malý svět, svět snů a sny se lidem nemají brát.

o třetím muží nanosvěta Richardu Feynmanovi (1918-1988) píši zde http://splitkova.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=521040