Ach, ty věčné dopisy štěstí.

 Možná si vzpomenete - ještě v minulém století, v době předinternetové, kolovaly po světě a i v našich poštovních schránkách končily, takzvané "dopisy štěstí".

 Přišlo vám psaníčko - pravidlem bylo, že bez odesilatele, a v něm jste se dozvěděli, že text dopisu musíte přesně desetkrát opsat a poslat deseti lidem, jinak že se řetěz, který trvá desítky let a začala ho na smrt nemocná dívka někde v malé Americké vesničce, poruší, a vás za to stihne krutý trest. Pak následoval sugestivní výčet, co se komu stalo strašného, když psaníčko neopsal a neposlal. Hlavy a nohy létaly, krev tekla.

Jestliže řetěz neporušíte a dopis pošlete dál, tak:  a následoval výčet, co se komu stalo dobrého, když rozkaz splnil. Zajímavé bylo, že to štěstí se týkalo skoro a jen výlučně peněz - ten kdo dopis rozeslal, tak za odměnu vyhrál či zdědil balík.

Kohopak to mohlo bavit? Podle četnosti výskytu těchto psaníček v našich kaslících, je jasné, že to bavilo asi dost lidí. Podivná recese nebo to byla jen legrácka nudících se? Zarážející mohlo být, že tolik lidí si dalo tu práci a opisovali, opisovali ...

Pak nastala doba, kdy jsem už ve schránce žádný takový dopis nenašla. Bylo to tím, že jsem dospěla? Lidi zmoudřeli? Mají jiné starosti, než vyťukávat pitominky? Ne, ne. V žádném případě. Přišla doba mejlování a ejhle "podivuhodní vtipálci" se zmodernizovali a dopisy štěstí začali posílat e-poštou.

Asi tak v roce 2002 mi přišel první - chvíli jsem civěla na monitor a zažívala déja vu - tahle slova jsem přeci už někdy někde četla? Najednou mi došlo: Žádné rozvzpomínání se! Vždyť to je onen známý dopis štěstí! Někdo si dal tu práci a opsal text, co jsme jinak dostávali jako normální papírové psaní. S jednou změnou - teď už tam není „ opiš“, ale jen výzva k přeposlání dalším desítkám šťastlivců. Stačí kliknout a to je jediná práce, nic se už nemusí přepisovat. Ovšem výčet různých plusů a mínusů, když tento mejlík štěstí nepošlete dál, zůstává - ať už je text v těle mejlu jakýkoliv. Prudiči jsou vynalézaví - chodí stále nové a nové varianty, druhy. A už i SMSky štěstí. A vždy se najde duše prostá, co klikne a pošle.

Mé poslední setkání se s „dopisem štěstí“ se odehrává právě v těchto dnech na Facebooku. Ano, je to tak, už mi jich do zpráv přišlo několik. Jedná se o lásku a zpráva straší: ... pokud to nepošleš 10-ti lidem do 1 hodiny čekají tě problémy s láskou ...  Křečovitě se zasměju a hloupý spam smažu z korespondence. Možná i ty jejich odesilatele.