Zrušte už někdo ta veřejnoprávní média

Kdysi dávno jsem doma poslouchala Radio City. Jednak to pro mě bylo něco nového, jednak hrálo ty prý nejlepší hity. Když jsem zjistila, že nejlepší hit si broukám ráno, dopoledne, odpoledne a pro změnu i večer, a do toho mi optimistický hlas moderátora vykřikuje úúúžasně šťastné a pohodové, leč naprosto zbytečné hlášky, přeladila jsem.

Přeladila jsem na Radiožurnál. Hity sice nic moc, ale mluvené slovo se dalo poslouchat, občas se i člověk něco zajímavého dozvěděl. Pak přišla trendy Bára a Radiožurnál odešel. Stalo se z něj další rááádio City...či nějaké jiné, to je celkem jedno...a já přeladila opět. Českému rozhlasu jsem zůstala věrná, jenom jsem změnila frekvenci a navolila stanici Praha. Muzika zase nic moc, ale vyvážily ji informace, diskuse se zajímavými lidmi, kultivovaný projev moderátorů...prostě nebylo to další tuctové soukromé rááádio. No...nebylo. Až do konce ledna tohoto roku. Po změně programu se na mě při otočení knoflíku rozhlasového přijímače opět vylinulo jakési bezpohlavní, předem neurčitelné ráááádio. Žádný div, že samo sebe označilo za "Dvojku". Muzika stále tradičně nic moc, ale místo celkem ucházejícího slova jenom plky, plky, plky...bezobsažné, nic neříkající a naprosto zbytečné. Určitě jsou stejně trendy a cool a in jako byl Tachecí Radiožurnál...ale bohužel, bulvár mě nezajímá. Doma mám teď ticho, na rozhlasový přijímač mi sedá prach, protože hledat další rádoby vtipnou, pohodovou a trendy stanici se mi už nechce. Ale koncesionářský poplatek platím. Musím. Mám totiž zavedenou elektřinu. Stejně tak televize. Sice mám na střeše satelit jak vrata do stodoly, ale televizi zapínám pouze, když si chci zahrát nějakou hru. Mám k ní totiž připojenou herní konzoli. To moje roští - tedy pardon, můj přítel, si televizi zapne pouze když běží sport, kde se běží...na lyžích. Případně i skáče či během běhu střílí. Takže Eurosport, což je, tuším, něco na způsob privátní tv. Jo, a také kouká na zprávy, většinou na Nově nebo na Primě. Takže také privát. A opět - Česká televize, která je pro nás naprosto zbytná, si stejně jako Český rozhlas každý měsíc od nás inkasuje koncesionářský poplatek. Máme přístroj, a máme zavedenou elektřinu. Kdysi dávno, když začínal rozhlas vysílat z černého stanu ve Kbelích, tedy z takřka zelené louky, se stali ti, kteří ho chtěli poslouchat, prvními hrdými koncesionáři. Jo, to mělo smysl. Ani kuře zadarmo nehrabe, natož rozhlas, či případně televize...a z něčeho ta média žít musejí. Jenže dneska, kdy už má televizi a rádio každý a soukromé stanice se u nás rozmnožily jako houby v deštivém podzimu, je podle mne koncesionářský poplatek jeden velký a výnosný tunel. Soukromá média si musejí shánět sponzory, inzerenty, případně bohaté majitele...a musejí, nutně musejí, vysílat tak, aby zvedaly sledovanost či poslechovost. Nemohou si dovolit divoké experimenty - viz třeba nyní Nova se svou Šeherezádou či jak se ta úžasnost jmenuje. Něco se nelíbí či takzvaně nechytne? Je nutno okamžitě přiznat chybu a dotyčný program omezit, přeložit na méně frekventovanou hodinu či úplně zrušit. Jde totiž o peníze. Nebudou diváci, nebude reklama. A vymalováno. A tady je zřejmě ten kámen úrazu. Zatímco soukromá média musejí dbát svých posluchačů a musejí se jim přizpůsobit, veřejnoprávní média mají své jisté. Ten "krvavý" peníz od nás dostanou možná třeba i za mlčení. Takže si mohou vesele experimentovat, měnit program dle libosti, třeba zrovna podle vkusu toho, kdo je momentálně "u vesla", mohou se ohánět poslechovostí a sledovaností, i když ta může permanentně klesat a klesat, psi mohou štěkat, ale karavana televize i rozhlasu potáhne nerušeně dál. Proč ne, nejsou na nás, posluchačích, vůbec závislí. Tzv. "veřejnoprávnost" je velice široký pojem, vejde se do něj takřka cokoliv...a co lidí se na ní uživí.... A tak se připojuji k těm, kteří volají po zrušení tzv. veřejnoprávních médií. Už dávno tu nejsou pro posluchače a diváky, posluchači a diváci jsou tu pro ně. A nemusí je ani poslouchat nebo sledovat. Musejí pouze platit. A platit za něco co nechci, co nevyužívám a nepotřebuji, je, zvlášť v dnešní době, docela dost přepych. Což takhle nadělat z těch rádoby veřejnoprávních médií média soukromá. A nechat je, ať ukáží, jak se umějí uživit sama. Ať si experimentují...ale za svoje. Věřím, že "koncesionáři" by ty bezmála dvě stovky měsíčně, co jim platí, dokázali využít lépe a účelněji.