Ze svého života si pamatuji dvě stávky. Obě generální a obě opravdové. Tak opravdové, že se vůle lidí, vyjádřené těmi generálními stávkami, lekli i "ti nahoře"
Ta první byla v roce 1968. Nepamatuji se už, jestli to bylo před nebo po příchodu našich "osvoboditelů", našich "bratří", ale pamatuji si na houkající sirény, na lidi, dekorované trikolórou, na to, že se práce zastavila skutečně všude, ve všech podnicích, bez ohledu na na jejich zaměření. A pamatuji si, že to bylo o prázdninách, protože jsme jako malé děti seděli veprostřed ulice a na dotazy, cože tam sedíme, jsme hrdě odpovídali, že stávkujeme.
Tu druhou generální stávku jsem už jako dospělá a zaměstnaná zažila v roce 1989 nebo devadesát, ke své hanbě si to přesněji nevybavuji. Náš podnik díky svému zaměření nemůže zastavit činnost, ale vzpomínám si, že jsme všichni přišli s trikolórou a stávku podpořili alespoň tak nějak virtuálně.
Oběma stávkám bylo společné jedno - stávkovala nebo alespoň se stávkou sympatizovala opravdu drtivá většina národa. Určitě se našlo jen strašně málo lidí, kteří byli tenkrát proti a nebo jim byla stávka a stávkou vyjádřený protest proti tehdejšímu dění lhostejný. To byly dvě mnou zažité generální stávky. Doteď jsem měla zato, že byly generální právě proto, že se k nim přihlásil opravdu takřka celý národ. Že celý národ jimi vyjádřil svou vůli, svůj protest, svůj názor.
Ovšem v zítřejší "generální" stávce mi nějak ta vůle národa chybí. Budou stávkovat železničáři, tramvajáci, autobusáci, pravděpodobně lékaři a možná učitelé... Prý za nás za všechny. Ale je-li tomu tak, proč se na stávku dobrá polovina národa dívá jako na holý nesmysl nebo jako na zbytečné obtěžování? Proč se najdou mezi dopraváky i takoví, kteří se na celou stávku lidově řečeno vykašlou a míní si dělat normálně svojí práci? Proč cestující, kterých se v uvedenou dobu stávka hodně výrazně dotkne, nejásají a neshánějí v obchodech trikolóru?
Pro mě z téhle "generální" stávky čiší čísi prospěchářství, demagogie a naivita. Prospěchářství odborových bossů, kteří sledují jenom svoje cíle, demagogie levicových vizionářů, kteří chtějí všechno zadarmo a bez práce, a naivita těch, kteří jim věří.
