Matně si vzpomínám, že takhle nějak zněl hořký vtip z dob totalitních, ožívající vždy v době, kdy v naší "rozvinuté socialistické společnosti" docházelo...pozor, nikoliv ke zdražování, ale k "úpravě cen".
Snad je to náhoda, snad záměr, ale ve víru politických skandálů, skandálků, bojů tu o Bártu, tu o Bátoru, případně kauze tvrdého toaleťáku na senátních hýzlíkách či sporech o to, jestli Klaus ukradl tužku či neukradl tužku, poněkud zanikly, tedy pokud vůbec byly, jakékoliv informace o vládních úsporných reformách. No...dříve se namísto pojmu "zdražování" používal eufemistický pojem "úprava cen", jak už jsem uvedla v perexu...dneska jsme pokročilí, moderní a pokrokoví - zdražování se nazvalo reformou či úspornými kroky vlády, jak komu libo. Teda, kamenujte mě, nadejte mi do hrbatých psů a koček...ale tak nějak neodbytně se mi vtírá myšlenka, že reforma je cosi trochu jiného než zdražení. Pod pojmem "reforma", dokonce "reforma úsporná", si, pravděpodobně na svůj věk velice naivně, představuji úsporu státních peněz - tedy peněz, které stát na nejrůznějších daních a poplatcích vytáhne ze svých občanů - na státní úrovni. Nevím, možná se pletu a mé ekonomické povědomí je velice chabé, ale stát, sám o sobě nic neprodukující, vybírá peníze od občanů proto, aby těmto občanům za tyto peníze zajistil služby, které si občan už prostě z povahy těch služeb sám zajistit nemůže. To jest třeba zahraniční politiku, bezpečnost vnější i vnitřní, hromadnou dopravní obslužnost, správu komunikací, částečně zdravotnictví, školství, kulturu, soudy - zkrátka věci, svým rozměrem přesahující možnosti jednotlivého občana. Z toho tedy - samozřejmě pouze a jenom z mé logiky, možná se pletu - vyplývá, že by měl stát disponovat co možná nejmenšími, ovšem o to efektivnějšími, úřady a většinu peněz vynaložit na správu věcí veřejných /probůh, ne VeVerek!!!/. Tudíž bych si představovala, že stát, zosobněný v tomto případě námi volenou vládou, by měl hledat úspory především sám u sebe - tak, aby bez problémů fungoval za co nejmenších nákladů. Ovšem to, to jsem se dočetla dneska na serveru lidovek - Reformní smršť: pět věcí, které se od ledna změní- mi tu moji vcelku opravdu naivní představu hodně, ale opravdu hodně, nabouralo. Čeká nás, přátelé, klasické zdražování. Ani tu kompenzaci zlevněním lokomotiv jsem nikde nepostřehla...Jednoduše - méně dostaneme, více vydáme. Za všechno. Nebudu tu rozpitvávat jednotlivé body, na to jsou jiní, ekonomicky vzdělaní, odborníci, pouze to shrnu z pohledu průměrného občana s takřka průměrným výdělkem. Zdraží-li mi někdo věci, které jsem zvyklá kupovat, prostě je kupovat přestanu a začnu kupovat věci, které jsou pro mě cenově výhodnější. Ráda čtu...ovšem pokud budou knihy pro mě cenově nedostupné, holt si je budu půjčovat nebo pátrat v antikvariátech. Nebudu-li mít na potraviny, které mám ráda, holt si je odřeknu a začnu jíst něco jiného, levnějšího...s tím nebezpečím, že i nekvalitnějšího, ale co se dá dělat, že...Budou-li dražší lístky do divadel, kin, na výstavy, holt tam přestanu chodit...víc mě "obohatí" zaplacené inkaso než shlédnutí nejnovějšího představení v Národním, ne....Ono pro moji peněženku bude bohatě stačit, zvládnu-li zaplatit věci nezbytné, už to zmíněné inkaso, dopravu do zaměstnání, telefon, pojištění...nájem naštěstí nehrozí, bydlím ve vlastním. Už teď mi nezbytné výdaje spolknou dvě třetiny platu...bude-li to dělat víc, uskromním se na jídle i na takových těch zbytných potřebách jako je ošacení, kadeřník či nedejbože dokonce kosmetika. Nikdo nevyhrožuje zvýšením platů či důchodů, pouze zvýšením cen. Takže co z toho plyne pro takového "obyčejného" člověka, jako jsem já? Šetřit, šetřit a šetřit. Vsadím boty, že nejsem sama, takových těch "průměrných", "obyčejných" lidí jsou mraky. Podle sebe soudě - nejdůležitější je mít střechu nad hlavou a co do huby...ostatní je zbytné. Dovolím si tedy zahrát si Sibyllu a prorokovat naší drahé...v tom pravém slova smyslu opravdu drahé...vládě, že z jejích "úsporných opatřeních" zbyde tak akorát houby. Vem z dlaně chlup, když tam není. Lidé nebudou platit to, co nezbytně nemusejí a celý ten úsporný humbuk vyjde zase do prázdna. Neušetří se nic, nevyzíská se nic, nula od nuly pojde...jenom ten národ český bude zas o něco víc naštvaný a rozčarovaný. A to pro účely tohoto článku naprosto pomíjím korupci, bující na státní úrovni, jánabráchismus, klientelismus, nejrůznější lobby...úplatky...každý má plnou hubu boje s korupcí...ale jsou to jen slova, slova, slova. Však oni to lidi zaplatěj....A to, jen tak mimochodem, platí pro všechny momentálně parlamentní politické strany napříč - krásné úsloví - politickým spektrem. V naší historii došlo dvakrát k záslužnému činu našich předků. K defenestraci. Jednou dopadli královští úředníci tam, kam patřili...na kopku hnoje. Sakra...že ti naši předkové byli ale moudří, nemyslíte?
