Zajímavá zpověď. Přeji hodně úspěchů při hledání zaměstnání a pokud možno pevnější zdraví.

Udělal jsem poznatek, že v našich původních podnicích, kde zůstal tak trochu totalitní "vzduch" a "staré vedení" je mezi zaměstnanci podstatně lepší atmosféra než v nově vybudovaných zahraničních firmách s cizím vedením.

Ve "starých" firmách, které řídí naši lidé nemusím chodit jako "exot" s navštívenkou na prsou, v gumákách, či ochranných brýlích v běžném provozu. Zaměstnanci se tam tváří normálně, normálně se usmějí a normálně se s nimi dá promluvit.

V podnicích nově zřízených zahraničními společnostmi se na mne s nacvičeným úsměvem každý asertivně tváří, snaží se tímto nacvičeným úsměvem dobře reprezentovat "dynamicky se rozvíjející mladý kolektiv", ale když jde o nějaký problém, tak nikdo nic nerozhodne. Žádný náznak normálního lidství.

Na pracovišti třeba nesmyslné používání brýlí, zaměstnanec se na pracovišti nesmí napít, vyhazov za každou hloupost (konkrétně třeba zaměstnanec si přinesl do práce noviny s tím, že si je přečte o přestávce a letěl) a fluktuace obrovská. Každých 5-6 let kompletní výměna zaměstnanců.

Mojí sestře, která je doktorkou psychiatrie každým rokem přibývá pacientů, kteří vzpomínají na "zlaté jednání" za časů komunistů.

Ano, to je obraz reálného kapitalizmu. Je fajn, že to někdo napíše. Socialzmus měl lidskejší tvář než tenhle pokrytecký bordelistán...

Ta bejvalá doba byla možná hrozná - já bych řekl hlavně neefektivní. Ale jako bývalý vedoucí jsem vždy musel takovéto případy lidsky vyřešit. Měli jsme výhodu, že organizace byly velké, počty v tisících. A že jsme si na takové laciné "zvýšení" efektivnosti  vyhozením nemocného nemohli hrát. Ani mě to nenapadlo. Je to trochu mimo mísu - ale pro mne by bylo nepředstavitelné, že já beru premie a lidé ne.

Tak nevím z jakého jste regionu, ale 7 let před důchodem a najít si slušnou práci bez známostí, tzv. tlačenky je docela těžké. Moje známá VŠ byla podobný případ, práci  měla "v malíčku," když jí bylo něco málo přes 50 onemocněla s kolenem a už se zpět nevrátila, protože mezitím její místo jako zrušili, trochu tu její funkci přejmenovali a přijali tam mladici a známá dostala výpověd z nadbytečnosti. Pak chodila po ix pohovorech a  nic se jí  nepodařilo najít, nakonec byla ráda, že dostala po asi dvou letech invalidní důchod. Tak at máte v hledání práce více štěstí.

Hmm, tak to Vám držím palce, ať nějakou slušnou práci najdete ještě. Sedm let je docela dost. Není to v každé firmě stejné, najdou se i slušní zaměstnavatelé. Ale chce to hledat přes známé, popř. rodinu. Přijmout někoho "z ulice" si dnes málokdo troufne. Vím, o čem mluvím, věřte.

Poptejte se u syna, když teď řídí tu vaši bývalou firmu, jestli by pro paní něco neměl. Jestli je po vás, tak je to učiněný dobroděj.

Krásná zpověď. Paní Vlaďko, do dnešní doby se člověk musí naučit brát všechno s nadhledem, jinak by se zbláznil. A i to negativní pokládat za výzvu k něčemu lepšímu. Ono to uvnitř zabolí, ale s kamennou tváří - jde se dál. Připomněla jste mi Nohavicovu písničku, kterak "celých třicet roků všecko bylo v cajku, teď přišli noví mladí a ti tu řádí jak na Klondiku" - nešťastný propuštěný psal prezidentovi, no to mu tak asi někdo odpověděl (na rozdíl od Vás). Ani žádné děkuji, žádný dáreček nebo posezení na rozloučenou, být Vámi tak jim řeknu "nestojíte mi ani za zlámanou grešli" a jdu dál.

Bohužel, slůvko "děkuji" do "dynamicky se rozvíjejícího mladého kolektivu" zřejmě nepatří.

A podniků s podobnou atmosférou přibývá...

tak vidíte, A současný pravicový režim naplánoval, že se bude do důchodu chodit v 75+

Já měl za to že jste příznivkyní Svobodných

cože????-))))

Výpověď dohodou neexistuje, to je kolosální nesmysl.

Buď je výpověď jako jednostranný právní úkon (jedna strana vypovídá té druhé pracovní smlouvu), nebo dohoda o ukončení pracovního poměru jako dvoustranný právní úkon.

Mezi tím je tak propastný rozdíl, že jediné společné oběma těmto právním aktům je práve jen finální produkt, to je ukončení pracovního poměru. Ve všem ostatním se liší.

Směšování těchto pojmů a vytváření absurdního hybridu "výpověď dohodou" (to je něco jako černá běloba nebo bílá čerň) vede k jedinému: k zanedbání vlastních práv a nároků a ztrátě peněz.

Co já vím. Takhle mi to bylo řečeno a k podepsání předloženo...a tak jsem to podepsala. Zřejmě to byla dohoda o ukončení pracovního poměru...zjednodušeně a neprávnicky řečeno - výpověď dohodou-)