Radovan Krejčíř se může radovat aneb jsme si všichni rovni

      Bohužel, a nebo spíš bohudík, znám postupy při jakémkoliv vyšetřování pouze z detektivek. Ale detektivek jsem zato přečetla spoustu, a tak vím,  že kupříkladu lord Petr Wimsey odhalil vyděrače tak, že porovnal jeho příjmy a výdaje. Nepoměr legálně získaných a  vydaných peněz byl důkazem, že podezřelý má nelegální vedlejší příjem, a spadla klec. Ovšem, to je pouze detektivní román, fikce, nikoliv skutečnost. A ještě ke všemu se odehrává v Londýně někdy na začátku minulého století.

    To my v Čechách, Moravě a Slezsku jsme za těch bezmála sto let opravdu hodně pokročili. Hospodářská kriminalita, tunelování, nelegální obchod s čímkoliv, drogami počínaje a dětskými dudlíky konče, korupce, zpronevěra,daňové úniky či třeba to vyděračství jsou u nás pojmy naprosto neznámé. U všech finančních zločinů, mohu-li to tak nazvat, je předpokládaným důkazem mimo jiné právě ten rozdíl mezi normálním přijmem a tomuto příjmu neodpovídajícími a nevysvětlenými výdaji...nebo úsporami. Má váš soused, povoláním /teď abych se proboha nedotkla nějaké profese/ třeba metař, luxusní vilu s bazénem a auto vyhlášené značky? Nepátrejte, kde na to vzal, byly to prostě úspory. Případně půjčka od strýce.

     A tak vzkazuji Radovanu Krejčířovi, Viktoru Koženému a dalším, jejichž jména zanikla v propadlišti překotných událostí:

"Vraťte se domů, nic vám tu nehrozí."

     Ovšem...musíte svou při předložit k posouzení do Jihlavy, soudci Salichovovi.