Otázkou není, zda bude válka, ale kdy

Tisíckrát omleté téma - Ukrajina. Její boj za svobodu a demokracii, vyvázání se z vlivu "velkého zlého bratra" Ruska a uchýlení se pod ochranná, všeobjímající bělostná křídla laskavé Evropské unie.

Nemůžu se zbavit dojmu, že je prostě něco špatně. Něco zatraceně smrdí, logika pokulhává a selský rozum úpí. Věci jsou předkládány černobíle, šablonovitě - zlé Rusko, hodná EU a USA...Ale... Ať se to komu líbí nebo ne, a ať za to v dávné i méně dávné historii může kdokoliv, nynější stav byl ten, že z historických, geologických a obchodních podmínek měla prostě a jednoduše Ukrajina blíž k Rusku než k Evropě. Rusko dodávalo plyn, dokonce levněji, neboť část ceny kompenzoval pronájem vojenské základny na Krymu, Rusko mělo tuším osmdesátiprocentní podíl na ukrajinském zahraničním obchodě, neboť ukrajinské výrobky nesplňovaly a rozhodně v dohledné době nebudou splňovat evropskounijní předpisy, na Ukrajině žije v důsledku minulé politiky Sovětského svazu opravdu nezanedbatelný počet Rusů a nezanedbatelný počet Ukrajinců pracuje a žije v Rusku...prostě Ukrajina je s Ruskem provázána daleko, daleko víc než kdy byla nebo bude se západními státy, potažmo s celou EU. To je prostě fakt, se kterým můžeme nesouhlasit, ba proti němu protestovat, ale to je tak všechno, co se s tím dá dělat. A nyní ten proslavený a oslavovaný Majdan. Dokud Janukovič jednal s Evropskou unií o asociační dohodě, připraven ji podepsat, byl kamarád největší. Je celkem jedno, zda si Janukovič smlouvu konečně přečetl či mu ji přečetl Putin, ale v momentě, kdy Janukovič cuknul, řka, že si to ještě rozmyslí, začaly nepokoje. Ukrajinská vláda, varována EU, přestala nepokoje potlačovat, trestat, byla ochotná s vůdci demonstrantů jednat - a nepokoje přerostly v krvavé násilí. Kde je logika? Bouře směřovaly proti vládě a prezidentovi. Vláda a prezident přestali s rebely bojovat a chtěli vyjednávat. Vyjednáváním by se mohlo dosáhnout dohody, domluvy, kompromisu...tedy rebelové měli šanci pokojnou a vcelku právní cestou dosáhnout alespoň části svých požadavků. Měli šanci se nechat legálně zvolit v předčasných volbách a nechat si tak své snažení posvětit většinou celého národa...ale co rebelové udělali? Smlouvu, vyjednanou za pomoci EU, roztrhali tak hodinu po tom, co vešla v platnost a na Majdanu se dál protestovalo a tekla krev. Proč? Chtěli snad rebelové v jednadvacátém století, v civilizované demokratické společnosti, hlavu prezidenta? Nebo se voleb báli s tím, že házení molotovů a fotka Stěpana Bandery nepřesvědčí většinu voličů k tomu správnému hlasu? Janukovič utekl, rebelové se nechali instalovat jako nová vláda...zlí jazykové, opravdu ale jenom ti zlí, tvrdí, že je parlament uznal donucen k tomu hlavněmi samopalů...a první navržený zákon té nové, demokratické a Evropské unii nakloněné vlády, od níž si každý nezúčastněný sliboval uklidnění poměrů na Ukrajině, byl zákon jazykový, jenoznačně preferující ukrajinštinu a potlačující dosud rovnocenné jazyky menšinové, v první řadě ruštinu. Je jedno, zda byl nebo nebyl schválen, rozhodující je, že byl vůbec navržen. A nikdo, opakuji nikdo, z oněch veledemokratických, lidskoprávních, politicky korektních, menšiny preferujících států Evropské unie neřekl proti tomu ani popel, ani bú, ani fň. Kam se tak najednou poděla ta ultrakorektnost EU? Ani pomyslet nechci na to, že by se to té laskavé a demokratické EU dokonce snad hodilo, že by to přímo uvítali, neřku-li navrhli, neboť si mohli spočítat, že toho okamžitě využije dosud oficielně víceméně mlčící Rusko. Vlastně tím nechtěně - a nebo možná chtěně - nahráli Rusku do karet. Krym se zachoval dle předpokladů, protože už dlouho usiloval o vymanění se z příslušnosti k Ukrajině a o přičlenění zpět k Rusku a Rusko mohlo krásně a právně čistě, ano, opravdu, právně čistě využít situace k ochraně své černomořské vojenské základny. Tohle bylo naprosto logické - nelogická je ta mediální bouře, která se rozpoutala poté, co si Rusko, zcela v souladu se zdravým rozumem a pudem sebezáchovy, zabralo strategicky významné území, na kterém mělo své lidi a hlavně svou vojenskou techniku. A bez jediného smrtícího výstřelu, dokonce s ovacemi místních obyvatel. A zase - ta ultrademokratická, extrakorektní Evropa ječí jak připálená a stupňuje mediální hysterii. Rusko je uchvatitel, krymské referendum není podle ústavy - ovšem to, že se ústava změnila v cár papíru už instalací majdanské vlády, EU naprosto pomíjí. O tom se cudně mlčí. Cudně se mlčí i o tom, že představitelé ukrajinské vlády zcela veřejně hrozí vyčištěním Ukrajiny od Rusů, Židů, Cikánů a jiných národností všeobecně. Že vládnoucí strany Svoboda a Pravý sektor jsou strany otevřeně fašistické a nacistické. Naopak - s takovou vládou EU podepisuje smlouvu, s takovou vládou chce spolupracovat. Logika? Ano. Nějakou logiku by to mělo. Smutnou, tragickou a děsivou. Vzpomeňme si na události posledních, dejme tomu, deseti let. Evropa i USA pomalu, ale jistě, chudnou. Výdělky obyvatel klesají, klesá i životní úroveň, zato stoupá nezaměstnanost. Politicky korektní státy si přímo hýčkají problémové menšiny, islám nepozorovaně dobývá Evropu i Ameriku. Na jedné straně nelogické kvóty na zastoupení žen v politickém a ekonomickém životě, zdánlivě nelogické podporování, ba přímo preferování homosexuálních svazků, potlačování tradiční rodiny...na straně druhé když už ne přímo zavádění islámského práva šaríja, tak alespoň jeho bezbřehá tolerance, násilné rozbíjení arabských, z pohledu Evropana a Američana despotických států, a zavádění "demokracie západního stylu", naprosto nevhodné pro tamější mentalitu lidí - a tím vlastně dávání prostoru pro islamisty, chaos a krveprolití...prostě řečeno slovy mojí babičky - levá ruka neví, co dělá pravá. Ale obávám se, že ruce moc dobře vědí, co dělají. Rozpoutávají nespokojenost, krize, lokální konflikty a za pomoci zglajchšaltovaných médií směrují myšlení obyvatel tím, pro sebe správným, směrem. Arabské státy jsou v podstatě mimo hru, rozvrácené, v hospodářském chaosu, ale mají jedno velké bohatství - ropu. Je lhostejné, kolik to bude stát životů, ale ropa poteče tím jediným správným směrem. Rusko má ropu a zemní plyn také. A je nezávislé. Dodává komu chce, a komu chce, může přívod tolik cenných surovin zastavit. Je třeba dostat Rusko, stejně jako ty soběstačné arabské despocie, na kolena. Zničit ho, vyřadit, ovládnout. Třeba i válkou. Válkou Spojených států a Ruska - na jeho území a na území Evropy. Jak pohodlné, jak čisté. A jestli tu a tam padne nějaká ta atomovka - no co. Těch pár miliónů životů páry nepodstatných miliónů Evropanů či těch zlých, nenáviděných Rusů za tu světovládu stojí, no ne?