Zrušme volby. Ty květnové i jakékoliv následující. Proč vyhazovat peníze za zbytečnosti, zvlášť teď, v době, kdy je státu i nám každá koruna dobrá. Nepotřebujeme vládu, parlament, senát, dokonce ani prezidenta. Máme odbory.
Kam se hrabe celosvětová krize, bankroty firem, případně celých států, ba i přírodní katastrofy...to všechno je prkotina. Maličkost na mávnutí rukou, podružnost nestojící za řeč. Nám hrozí větší katastrofa. Co nám...odborářům, hlavně těm v dopravě. Ta buržoustská vláda jim chce zdanit stravenky. A kdyby jenom stravenky...dokonce i celoroční režijní jízdenky odkudkoliv kamkoliv. Svět se boří, Hradčana padají, matky lomíc rukama pláčou a otcové pěsti zatínají. Jak uživí svá neduživá, podvyživená robátka, jak uživí své staré sedřené rodiče, jak uživí sami sebe?
Ale odboráři konec svého odborářského světa nedopustí. Jako jeden muž, jedna žena a jedno robě do stávky vytáhnou, ukážou těm zaprodancům, zbohatlíkům, kapitalistům jedněm vyžraným, že na ně, na naše dopravní odboráře, jsou krátcí. Co zmůže nějaký premiér, parlament, ba i Senát, když vlaky nejedou, autobusy, tramvaje a metro stojí, řidiči, dispečeři a výpravčí bouřlivě diskutují, cigáro v zaťaté pěsti a ti obyčejní, zaprdění lidičkové, byť třeba i odboráři, ale nikoliv dopravní, podupávají na zastávkách, nádražích a perónech v marné touze dostat se do práce, do školy, nebo třeba na pohřeb pratetičce Bětě.
Co na tom, že si tihle obyčejní lidičkové své nelevné a stále se zdražující jízdné ve špinavých a věčně zpožděných vlacích zaplatili, co na tom, že spousta z nich je ráda, když dostane svou mizernou výplatu a o nějakých benefitech si může nechat jenom tak zdát...a co na tom, že i z daní těhle zaprděných lidiček, kteří se provinili jenom tím, že se holt nedali k dráze či nenaučili se řídit autobus, se zaplácne černá díra financování dopravních podniků a železnice a tím vlastně nepřímo i ty benefity pánů dopraváků.
A tak, možná s vidinou mraků nadávajích lidí na zastávkách, či spíše finančních ztrát spojených s nepřítomností nedopraváků v zaměstnání či nepřepravených nákladů, premiér, vláda, parlament a možná i Senát couvne, oranžoví a rudí zajásají...a odboráři si na oslavu vítězství udělají hromadný výlet vlakem z Aše do Hodonína za režijní jízdné. A vezmou sebou i dědečka a babičku s vnoučaty. Však proč ne, je to skoro zadarmo.
A my, obyčejní cestující, zatnem zuby, zaplatíme opět zdražené jízdné a na nádraží si pro jistotu vezmeme svačinu a termosku s čajem. Však nikdy nevíte, jak dlouhé bude zpoždění zrovna toho vašeho vlaku.
Celá ta taškařice má jedno pozitivum. Ukazuje nám, že všechny naše vládní instituce, možná včetně prezidenta, jsou zbytečné. Vládnou nám dopravní odboráři. A na rozdíl od spotřeby úřadů vlády, prezidenta, senátu a parlamentu jsou levní. Stačí jim jenom vidina žvance zadarmo a levné svezení ctěného odborářského zadku. No nekupte to. Zrušme zbytečné instituce, zrušme volby, máme přece odbory!
