Něco je špatně

Tak jsem zase po dlouhé době chvíli koukala, nemajíc asi tak na půl hodiny jiný program, na Otázky Václava Moravce.

Na přetřes přišly zrovna S-karty a výše minimální mzdy. No...zatím se mě ani jedno z uvedených netýká, ale co není, může být. A tak jsem pozorně poslouchala, jak ministryně práce a sociálních věcí obhajuje s-karty a tvrdí, že tento projekt bude pokračovat ad libitum. Dole, na informační liště na programu ČT 24 k tomu běžel titulek v tom smyslu, že se Česká spořitelna - jediný provozovatel s-karet v republice - míní kvůli jejich zrušení soudit. A tak nějak jsem se v duchu přenesla do doby před cca patnácti lety, kdy náš podnik zrušil bez vyjímek výplatu mezd přímo na pokladně a zaměstnance v podstatě donutil zřídit si konto u oné České spořitelny, kam jim mzda byla posílána. Kdo už účet neměl, tomu ho zřídil samotný podnik...a dodnes si myslím, že to nebylo zadarmo. Lidé, doposud dostávající peníze, lidově řečeno - z ručky do ručky - byli náhle nuceni platit nejrůznější poplatky, které jim vlastně mzdu o nepatrný obolus snižovaly. Platba za vedení účtu, za příchozí platbu, za výběr z bankomatu, za provedení trvalých příkazů...vlastně jsme od začátku platili něco, co jsme si neobjednali, co nám bylo v podstatě nadirigováno a, soudě podle sebe, jsme ani nevěděli, že nás tyto nežádané poplatky čekají. Mzda už najednou nebyla čistou mzdou, nechtěně se snižovala o ony poplatky. Nevím, jestli něco ušetřil podnik - pokladní fungovala i nadále, zřejmě se stejnou mzdou, jenom měla v podstatě méně práce. Ale byli jsme světoví. Dneska, po oněch asi tak patnácti letech, ne-li víc, si už nedokážeme život bez bezhotovostního placení ani představit. Jenže uvědomujeme si, kolik nás to stojí? O kolik nás oberou banky? Za věci, které ani nemůžeme ovlivnit? A jak jsme vlastně, kvůli zdražování plateb na poště nuceni čím dál tím víc používat bezhotovostního placení? A uvědomujeme si vůbec, jakou nad námi mají banky - a nejen banky - ale i státní úřady - moc? Z výpisu z účtu se dá pohodlně zjistit, za co utrácíme, jaké složenky a za kolik platíme, podle výběru z bankomatu je zjistitelné, kde se zrovna pohybujeme. Účet se dá bez námahy zmrazit, obstavit, cokoliv se z něj dá strhnout. Stáváme se otroky bank a státu, kde kdo může mít přehled o našich příjmech a výdajích, může je i přes nejrůznější poplatky a sankce ovlivňovat. Svobodu nakládání se svými vydělanými penězi jsme vyměnili za vlastní pohodlí. Všimli jste si, koho vlastně zachraňuje takzvanými půjčkami Evropská unie? Pro koho se vytváří euroval? Koho sanuje Evropská unie na Kypru? Banky. Banky, nikoliv samotný stát. Od občanů EU se vybere spousta peněz jenom proto, aby se zachránilo hospodaření několika, v podstatě soukromých, bank. Protože bankovní systém je už tak provázaný se státem, že krach té či oné banky znamená krach celého státu, všech jeho občanů. Obávám se, že je tady něco špatně. Banky vydělávají na svých klientech, hospodaří bezmezně s jejich penězi a vlastně nenesou žádnou odpovědnost za případný prodělek. Nepovedlo se, sorry, on to stát zatáhne. Případně si půjčí od EU - ovšem EU není stroj na peníze, EU ty peníze vytáhne ze svých členských států - a ti je vytáhnou ze svých daňových poplatníků. Nejsem ekonom, ale selský rozum mi říká, že tohle nejde do nekonečna. Stát přímo nutí své občany, aby museli využívat bankovních služeb, platit za ně, bankám dal moc neomezeně vydělávat na svých klientech - a přebral tím pádem za ně zodpovědnost. Jenže jakou zodpovědnost? Stát nic neprodukuje, žije z daní. Takže si všechno zaplatí zase jenom ti občané, co platí daně. A banky můžou bez rizika kupovat bezcenné dluhopisy, vymýšlet si nejrůznější poplatky, prostě ždímat klienty jak se dá - však oni si to ty lidičky zaplatěj. Vloženo 8. 4. 2013 http://www.ac24.cz/zpravy-ze-sveta/1943-konfiskace-vkladu-v-kanade