Leta letoucí, vlastně od koupě svého prvního mobilu, jsem věrná jednomu mobilnímu operátorovi. Částečně z lenosti, částečně z vrozeného konzervatismu a částečně i proto, že jsem proti "kyslíku" neměla na rozdíl od většiny mých známých a kolegů z práce žádné podstatné připomínky. Až doteď.
Ale od začátku. Moje drahá dcerunka žije trvale v Řecku, přesněji na jednom řeckém ostrově. Živí se tetováním a je tedy v podstatě závislá na turistech, a jelikož v zimě v Řecku, a na řeckých ostrovech zvlášť, hezky česky řečeno "chcíp pes", vrací se kolem vánoc domů, setrvá tu dva tři měsíce a pak zase odjuchá připravit se na tetováníchtivé turisty. A když je doma, tedy v Česku doma, často - na můj vkus až příliš často - si půjčuje můj mobil, neboť: "mami, přece nebudu plácat kredit..." no, rodičové, znáte to.
A tak mi v lednu přišel účet za mobilní telefon, mně se protočily panenky, nicméně vydala jsem se do spořitelny složenku zaplatit. Proč do spořitelny....složenky, na které nemám na účtě trvalý příkaz, většinou z účtu ale platím, zvlášť když se jedná o větší částky. Jednak nestojím takovou frontu jako na poště a jednak ušetřím poštovní poplatek. I zaplatila jsem milou mobilní složenku, založila ústřižek...prostě zachovala se tak, jako každý měsíc.
Za pár týdnů mi na mobil přišla sms. A že nemám zaplacenou složenku k faktuře té a té na částku tu a tu....i volala jsem na milý kyslík, prokousala se instrukcemi stiskněte jedna, dvě, sto a křížek, poslechla si něco milé, uklidňující hudby a slečně operátorce sdělila, že mám účty v pořádku a oni tam mají bordel. Slečna odporovala, i dohodly jsme se, že jí pošlu faxem kopii ústřižku. Jenže mezi tím mi přišel výpis z účtu...a ejhle, platba za mobil nebyla provedena. Tou dobou dorazila další složenka, zvýšená o dlužnou částku, tudíž jsem jí vzala a pokorně donesla opět na spořitelnu...slečna měla pravdu a já byla dlužnicí.
A opět jsem žila v pohodě. Za pár dní jsem chtěla zavolat kolegyni a můj mobil na mě místo hlasem mé kolegyně promluvil hlasem mého mobilního operátora. A že prý jsou mi omezeny služby, neboť nemám zaplaceno. To už jsem se mírně naštvala a opět volala drahému kyslíku. A opět neúspěšně...platba ode mně jim prý nedošla. Takže jsem dlužila už za dvě zúčtovací období, od půlky prosince do půlky února. A přišla další složenka, za třetí zúčtovací období plus dvě dlužné částky. Dluh se nepříjemně zvyšoval, telefon zůstával vypnut...i došla jsem dotřetice do spořitelny, vše zaplatila a těšila se na normalizaci vztahů s milovaným kyslíkem. Leč...místo normalizace dorazila lehce výhružná písemná upomínka. S nádechem lehké hysterie jsem opět vytočila již důvěrně známé číslo, automatickému hlasu žádajícímu o zmačknutí jedniček, dvojek a padesátek jsem už mohla napovídat, a opět jsem, tentokrát příjemnému mužskému hlasu operátora tvrdila, že mám zaplaceno.
"A jak ty složenky platíte," zeptal se onen mile znějící mužský hlas.
"Normálně, převodem z účtu, je to levnější a rychlejší," odpověděla jsem sebejistě.
"A jaké tam uvádíte číslo našeho účtu?"
Využívajíc toho, že telefon není videofon, dovolila jsem si zvednout oči v pomyslný sloup. No jaké asi, to co uvádějí na složence, přeci, ne? Snad si ten člověk nemyslí, že si cucám nějaké číslo z prstu.
"Ale to je chyba," sdělil mi ten pravděpodobně milý a mladý muž. "Když platíte převodem z účtu, musíte uvádět to číslo, co je na faktuře. Složenky se platí na jiný účet, aby se to nepletlo."
Cože???Aby se to nepletlo komu!!!!Nevím jak kdo, ale já rozhodně, přijde-li mi faktura se složenkou, nekontroluji čísla účtů, předpokládám, že se ta čísla logicky shodují. Alespoň minulý rok se shodovala....
"No tak máte moji platbu na jiném účtě, " pravila jsem. "Prostě to dohledáte a převedete...."
"Ale to ne. Tyto chybné platby se vůbec neprovedou a automaticky se vrací odesílající bance. Ta to zkouší čtrnáct dnů, čtrnáct dnů se jí to vrací, a po čtrnácti dnech přestane tu platbu provádět."
A tak se tedy ani ta provedená, neprovedená platby neobjeví na výpise a já se vlastně nic nedozvím. Jenom to, že platím jak mourovatá a jsem vlastně pořád dlužnicí.
Nesměle jsem připodotkla, že by na tu fakturu mohli připsat alespoň jednu kratičkou větu, upozornit zákazníka, že číslo účtu pro složenku se liší od čísla účtu pro převod....ale mladý muž s přehledem odvětil, že oni přece na faktuře číslo účtu uvádějí, takže je můj problém, že si to nekontroluji. A na dotaz...proč že se to dozvídám až po třech měsících, proč mi to neřekly jeho kolegyně při mých předchozích telefonátech mi s lehce otráveným přízvukem odpověděl, že je to přece věc samozřejmá, takže pravděpodobně nepovažovaly za nutné se o tom zmínit.
Fajn. Jsem tedy za blba a za dlužnici. Ale....mám z toho všeho takový divný pocit. Ano, je to pravděpodobně moje chyba, ale stejně si připadám tak trochu...zrazená, podvedená. Možná uražená ješitnost, nevím, ale jedno vím jistě. Vlastně dvojí. Za prvé, odteď pečlivě kontroluji na fakturách čísla účtů. A za druhé...až zaplatím kyslíku dluh, už si u něj nenechám svoje číslo aktivovat. Po předlouhých letech překonám svůj odpor ke změnám a přejdu k jinému operátorovi. Nejdřív si ale pečlivě zjistím, jak se u něj provádějí platby.
