Kdo vraždil v Dobroníně

Byli v Dobroníně zavraždění ubozí nevinní Němci smečkou zdivočelých zbabělých Čechů? Nebo došlo k pouuhému vyřizování účtů mezi Němci samotnými, či mezi Němci a Čechy? Nebo se stalo něco úplně, ale úplně jiného?

Fakta: V poli u Dobronína byl nalezen hromadný hrob s pozůstatky šesti lidí. Ostatky jsou předány odborníkům ke zkoumání. Toť vše. Další zprávy o nálezu u Dobronína spadají do kategorie fám, fabulací, zbožných přání či informací agentury JPP - jedna paní povídala. Ovšem jak tak pročítám internetové diskuse, má většina lidí jasno. Ať už se přiklánějí k té či oné verzi, jsou ochotni za ní do krve bojovat. Ale...co to takhle vzít z úplně jiné stránky? Uvědomme si, že předtím byla válka. Válku rozpoutal Hitler a spol.. K tomu, aby mohl tu válku rozpoutat, potřeboval podporu lidí, podporu celého národa. A tu, ať to bereme z jakéhokoliv úhlu pohledu, tu prostě měl. Pár let před tou válkou ho německý národ, lidé z německého národa, zvolili ve volbách, tudíž mu věřili, věřili jeho rétorice, vzali za své jeho přesvědčení, že německý národ je ostatním národům nadřazen a ostatní národy, případně rasy, jsou méněcenné. Kde jinde by Hitler vzal ohromnou armádu, jak jinak by dosáhl aktivního i pasivního souhlasu Němců s útoky na Židy, invalidy, duševně nemocné...Ovšem to, co z dnešního pohledu a ve světle výsledků té války považujeme za zrůdnost, bylo tehdy, v kontextu tehdejší doby a tehdejšího vnímání světa prostě normální. Tak jako dneska třeba v Korei, té lidově demokratické, kde jsou lidem vymývány mozky od narození a kde vlastně nic jiného než tamní režim lidé neznají. Myslíte, že kdyby nějaký ten Kim nerozkázal...a on by rozkázal, kdyby měl dost síly, aby šli Korejci jako jeden muž do války proti celému světu, že by masově odmítali? Hitler válku prohrál. A Němci se pomalu začali probouzet ze světovládného snu. A začali se probouzet i lidé z doposud porobených, okupovaných národů. Němci se možná začali ohlížet a děsit toho, co ve jménu své, potažmo Hitlerovy pravdy, napáchali, okupovaní lidé se začali zbavovat strachu a začali dávat průchod své nenávisti. Chtěli pomstu, a chtěli jí hned. Může to dnes, po šedesáti letech, šedesáti letech evropského neválčení, někdo současným pohledem chápat? Jak Němce, tak ty ostatní? Může někdo chápat...a soudit...dnes, šedesát let po válce, očima dnešní společnosti, plné multikulturních a humanistických hesel? Většina účastníků tehdejší doby vymřela, vymírá i většina pamětníků, kteří tenkrát byli dětmi. My, narození po válce, historii známe pouze zprostředkovaně, z dějepisu, z knih...a moc dobře víme, jak ten dějepis i ty knihy byly poplatné době, ve které vznikaly. Objektivní pohled prostě už neexistuje, a nikdy neexistoval. Proto mi přijde - možná smutné, možná směšné - jednostranné omlouvání a paušalizování tehdejších Němců, oni nic, oni byli jenom svedení, jinak byli vlastně mírumilovní a nevinní, a odsuzování tehdejších Čechů - celou válku drželi hubu, a jen mohli, tak zbaběle vraždili. Stejně smutné i vlastně směšné mi přijde zase jednoznačné odsouzení německého národa a glorifikace národa českého. Jak se říká, pravda bývá někde uprostřed...pokud vůbec o této době nějaká pravda existuje. Pominu teď Benešovy dekrety i otázky o vině či nevině. Pominu teď ještě dnes setrvávající snahu některých Němců obrátit otázku Sudet a vmanévrovat se do role nevinných obětí. Ani se nechci zabývat nynější tendencí vmanévrovat Čechy do role provinilců pod heslem - My jsme se sice provinili, ale vy jste nebyli lepší. Ale ani nechci posuzovat snahy některých Čechů vidět v každém Němci viníka za každou cenu. Myslím, že všichni děláme jednu jedinou chybu. Díváme se a soudíme minulost současnýma očima, podle současných norem, podle dnes už známých důsledků, a naprosto pomíjíme dobu, ve které k té či oné události došlo. Ono je to snadné - černá je černá a bílá je bílá...ale bylo to tak i tenkrát?