Nekonečný boj jménem alergie

S příchodem jara a kvetoucích stromů, kytiček a trav začíná pro nás alergiky trošku utrpení. Všichni si užívají venku krásného počasí a alergikovo oko pláče.

Pláče nejen proto, že si nemůže užívat přírody jako ostatní, ale také proto že mu teče z oka a z nosu neustálý proud čiré tekutiny. Někteří alergici vezmou prášek a jsou v pohodě a jiní trpí i přes všechny možné dostupné léky. Já patřím mezi tu druhou skupinu a když začne jaro, tak se cítím jako prašivá, než se přeženou ty nejhorší pyly, protože v autobuse si vedle mě radši nikdo nesedne a ve škole shledávám soucitné a u neznalých situace spíše znechucené pohledy, protože se můj obličej změní ve velkou oteklou kouli, která neustále vydává zvuky v podobě kýchání, kašlání a smrkání a ještě mi neustále teče z očí a nosu. Opravdu k popukání. Nejhorší na téhle nemoci je, že okolí opravdu neví, jestli za obtíže toho druhého můžou pyly nebo přišel pořádně nastydlý nakazit všechny ostatní.

Alergie je nemoc, která obtěžuje a znepříjemnuje život a nejhorší je, že se s ní nikdy nejde úplně vyrovnat, vždycky v člověku nějaké zárodky zbydou, i přes veškerou léčbu a kdykoli se opět mohou projevit v ještě horší míře. Jediná možnost je doufat, že to v přechodu přejde, jak se říká. Ale do té doby to bude ještě hodně ukýchaných jar.

Držím Vám palce, at si můžete užívat jara plnými doušky a at Vás nepotká žádná nepříjemná alergie na cokoliv.