Sběratelka parfémů... a ztraceného času

Vůně a jiné pachy mají velkou moc. Dokáží nás zaujmout, odradit, někdy dokonce třeba vzrušit, ale hlavně jsou schopné vyvolávat naše vzpomínky a vracet nás tak v čase i desítky let zpět. 

Ne nadarmo se mluví například o „vůni domova“. Hlavní hrdinky tohoto příběhu o tom vědí své...

Grace Munroeová, nepříliš šťastná mladá manželka výše postaveného muže, se mezi smetánku příliš nehodí. Ne, že by nebyla z dobré rodiny, neuměla se chovat nebo nebyla krásná – právě naopak, ale všechny ty večírky a další společenské akce ji i přes snahu přítelkyně Mallory prostě nudí. Nepotrpí si na nové šaty, líčení ani zahálku. Zato jí hlavou neustále víří čísla a k tomu má úžasnou pozorovací schopnost a paměť, čemuž ale sama nepřikládá v podstatě žádnou váhu. Jenomže na jedné další party, právě díky svému talentu, Grace nechtěně zjistí, že jistá žena má něco, co patří jí, a mohl jí to dát jen jeden člověk... To a dopis o dědictví, jejž jí zanechala neznámá Pařížanka Eva d’Orseyová, všechno změní a Grace odjíždí do bohémského města pátrat potom, kdo byla Eva a proč jí zanechala svůj majetek.

Kniha s tajemným názvem Sběratelka parfémů a svůdnou obálkou skrývá krásný příběh dvou žen s nepříliš šťastným osudem. Jejich příběhy se odehrávají od přelomu 20. a 30. let až do války (Evina část) a v polovině let padesátých (část patřící Grace). Ačkoliv hlavní roli hraje Paříž, vyprávění nás zavede i do dalších velkoměst, jako jsou Londýn, New York nebo třeba Monte Carlo. Kathleen Tessaro, americká autorka žijící již přes dvacet let v Londýně, není v psaní historických románů žádný nováček. Její styl je vytříbený, velmi čtivý, plný hlubokých emocí a sám příběh je velmi zábavný a silný. Kdo by spolu s Grace nechtěl odhalit tajemství?

„Znám tu vůni! Ale jak to, že ji znám?“

Potěšeně se usmál. „Sníh.“

„Sníh! No ovšem.“ Přitiskla si zápěstí k nosu. „Ale jak něco takového dokážete?“

„Je to jeden z mých výtvorů,“ prohlásil hrdě. „Trvalo mi roky, než jsem ho dovedl k dokonalosti.

„Víte, neexistuje nic okamžitějšího, nic kompletnějšího než pocit vůně. Má tu sílu vás během vteřiny někam přenést. Váš čich vás spojuje nejen se samotnou vzpomínkou, ale i s pocitem, který jste měla, když ta vzpomínka vznikla. Vyvolat čichovou vzpomínku je jedna z nejnáročnějších a nejvýmluvnějších možných činností. Je to poezie v té nejokamžitější podobě.“

Eva se už za svého raného mládí setká s velmi zajímavými osobnostmi. Ať už je to tajemná Ruska a výrobkyně parfémů madam Zed, její jediný učeň André Valmont, vypočítavý Lamb, jenž se vždy umí chopit příležitosti, nebo slečna Waverleyová, která Evě naprosto změní život – bohužel ovšem ne tak, jak by si nejspíš Eva přála. Do příběhu také jedním zásadním způsobem zasahuje válka, ale faktem zůstává, že jádrem příběhu je vztah dvou žen a klíčem i jeho řešením zároveň je světoznámý parfém s neznámým, nenapodobitelným složením a názvem Ce Soir.

Já sama mám doma jeden starý francouzský parfém, prý „okázale přehnaně orientální Mitsouko“. Dokonce mám i onu starou knihu (La Bataille, 1909) podle které tato silná, ale opojná vůně vznikla (na trhu se objevila v roce 1919) a mohu jen potvrdit, že mě vždy zavede někam... daleko. Je to jako snít sen. Nebo si nechat vyprávět něčí příběh. Stejně, jako ho vypráví kniha Sběratelka parfémů.

92 %.