Když se v Jablonci řekne „Střelák“, snad každý si asociativně vzpomene na nějaký zážitek, který tam prožil. Co se vybaví Vám?
Pamatuju si, jak jsem tam šla poprvé na podpatcích po schodech od autobusové zastávky. Nervózní z toho, že se moje nekoordinované pohyby bude snažit někdo zkoordinovat a zároveň natěšená na svou první „společenskou událost“.
Když jsem tenkrát vešla do sálu, měla jsem pocit, že se tam zastavil čas a vypadá to tam stejně, jako když chodili do tanečních moji rodiče. Mělo to ale své kouzlo. Taneční sál, vyvýšené podium, bary a schody vedoucí na balkon. Vzhled vesnického kulturáku. Kde jinde by se taneční měly konat?
Zpocení a nervózní kluci, kteří jsou opakovaně vyzýváni k tomu, aby se konečně zvedli a ujali se některé z dívek. Vystresované holky čekající na svého prince. „Jen abych nezůstala na ocet.“ Nebo naopak dámská volenka aneb závod na krátkou trať v nepohodlné obuvi a s tím spojené vyděšené pohledy kluků, jak se na ně valí horda ziskuchtivých dívek, odhodlaných ulovit to nejlepší.
Kdo zaváhá, tančí s někým, s kým tancovat nechce. Tenkrát jsem kluky v jejich kvádrech litovala. Ze mě lilo v šatech na ramínka a oni na sobě měli minimálně dvě vrstvy oblečení s dlouhým rukávem.
Mamka mi vyprávěla, jak přebíhala na své hodiny tanečních přímo z tréninku z vedlejšího atletického stadionu. Ještě že je to hned vedle, jinak by mamka svoje společensky povinné hodiny tance nestíhala. Kdyby musela běžet až do Eurocentra, tak prošvihla začáteční waltz i polku a jejímu účesu by to také neprospělo.
Dokud ještě nestálo Eurocentrum, všechny maturitní plesy se konaly taktéž na Střeláku. Kdybych chtěla spočítat, kolik lidí tam symbolicky zakončilo svůj středoškolský život, tak se nejspíš nedopočítám. Je to několik generací.
Kolik se tam asi rozdalo květin a šerp maturantům?
Kolik to asi bylo zlomených podpatků a srdcí?
Kolik vypitých piv, panáků a snězených utopenců?
Kolik prvních polibků, prvních opileckých zkušeností a celonočních tahů?
Kolikrát jste šli nad ránem domů z plesu přes celé město?
Sál v Eurocentrum je sice modernější a větší, ale kouzlo Střeláku určitě nemá.
Plesová sezóna se chýlí ke konci a s ní i existence místa plného nostalgie…
