Krize politiky nebo zoufalství, aneb zpověď voliče

Kdybych žil v období první republiky, byl bych určitě voličem předchůdkyně dnešní Sociální demokracie.  Narodil jsem se o mnoho let později a neměl jsem možnost žít v době vzniku naší republiky a prožívat tak euforii vlastenectví a pocitu nově nabyté svobody.

Ale jelikož žiji dnes, musím brát svět takový jaký je. Chci vychutnávat možnosti dnešního pokroku technického v podobě různých vychytávek jako je počítač, internet, nebo telefon. Vychutnávám také i pokrok politický, jakým je bez války sjednocená Evropa, schengenský prostor nebo i volební právo, kterým disponuji.

Přál bych si zažít ekonomický zázrak jako za Adnauera, být obklopen vlastenci, jako jsou v USA , přál bych si být Evropanem, na kterého se nebude koukat jako na toho z „východu“.  Chtěl bych žít v zemi, kde politik naslouchá svým voličům a kde volič se chová zodpovědně ke svému volebnímu právu.

Vím, že má přání jsou nesplnitelná a tak sám za sebe jsem se rozhodl podporovat ty, kteří naší zemi nezadlužují a i nepříjemné věci říkají narovinu. Rozhodl jsem se nepodporovat strany, které si zakládají jednotlivci a svým jepičím životem parazitují na ostatních.  Prostě chci podpořit normální lidi, kteří předkládají normálně splnitelné cíle, které nejdou proti normálním lidem.

Zjištěním těchto voleb ale je, že i zavedené značky podlehli tlakům nezodpovědných voličů a svou líbivou rétorikou a stavbou vzdušných zámků se snaží pouze hrabat body.

Voliči, občané uvědomte si, že když někomu dáte, musíte jinde vzít. Uvědomte si, na jaké příčce v hierarchii sociálně slabých stojíte. Ti co nedělají a mají dnes své dávky, dostanou navýšení mezi prvními. (program ČSSD, KSČM)

Voliči občané, zamyslete se nad tím, když zvýhodníte kohokoliv, vytváří se prostor pro korupci. (program ODS – osvobození od daní mladým lidem při podnikání).

Je to krize politiky, nebo zoufalství?

U mě počátek zoufalství. Opravdu nevím, komu dám hlas.