Zaslechl jsem pár kritických ohlasů na cestování našich zákonodárců po světě a že prý je to k ničemu, že jsou to vyhozené peníze a prý jde spíše o dovolenkové a poznávací zájezdy účastníků. Nevím, ale zřejmě jde o naprosto laické názory neználků. Jenom ten, kdo se neseznámil nebo nechtěl seznámit s obsahovými náplněmi takových cest, jen ten může kritizovat. Protože o tom nic neví.
Chápu, že některé zahraniční mise našich poslanců, senátorů a dalších doprovodných osob, včetně podnikatelských subjektů a rodinných příslušníků, mohou vyvolat jisté polemiky, k čemu to vlastně je. Nerad by zde podrobně spekuloval o tom, či onom. To by bylo dlouhé povídání, protože samotný výběr cílů těch misí je proces velmi komplikovaný a zdlouhavý. Hodně zákonodárců už na mnoha místech bylo a vracet se na stejné kmísto jen proto, aby stejnou zkušenost učinil i méně zkušený kolega, není moc dobré. Proto se omezme na fakta.
Asi nejméně problémů je s Keňou. Tam je to snad celkem jasné všem. Jejich demokratický systém je ukázkový, velmi funkční a v celém světě uznávaný. Sem tam by nějaký šťoura mohl namítnout, že občas nějaké keňance vyříznou nožem v pralese klitoris nebo že ochranka nestačila včas zasáhnout u poslance M´Bwanoua a toho sežral lev. Ale pomiňme takovou malost, která nejspíš pramení ze závisti. Naši poslanci tam vykonali řádný kus práce, když zjistili, že tam rostou květiny, ty že se dají uříznout, ale bohužel je není možné prodat v Evropské Unii. Bude dobré jim tedy v této věci trochu pomoci. Vždyť přece teď EU předsedáme a tak podobně jako doma se leccos dá prosadit, zkusíme Evropě ještě trochu přisladit, mnoho času už není a to by v tom byl čert, aby se ty keňské kytky v Evropě neprodávaly. Kromě tohoto programu se naše družina zúčastnila zasedání parlamentní frakce v oblasti Nakuru. Náčelník sice nepřišel, ale dva místní šamani si čas udělali. Vyprávěli české delegaci o svých prapředcích a velkých činech jednoho z největších šamanů B´woovi, který tragicky zemřel v roce 1924. Za vynikající informace lze považovat systém uplatňování volebního práva a boj proti korupci v tomto regionu. Bloky českých poslanců jsou plné zápisků, postřehů a poznámek. Většina jejich postřehů bude velmi dobře uplatnitelná i u nás doma. Možná pak se tomu keňskému systému aspoň trochu přiblížíme.
Obtížnější je to v případě Tanzánie. Tady naše skupina pobyla jen několik dnů a informace jsou značně rozporné. Ale berme to jako pokus české mise zavést tam pořádek. Téměř polovina naší výpravy ztrávila převážnou část přátelské návštěvy na záchodě, ale mělo to výhodu, že konstatovali možnost snadné střevní nákazy a tím pádem dobré odbytiště pro český farmaceutický průmysl. Není nad osobní zkušenost. Druhá část české výpravy ladila televizní programy v chýši zvané "Multikulturní oblastní středisko". Za vydatné pomoci dozoru chýše se skutečně podařilo naladit 3 programy, z nichž ale 2 nebylo možné vůbec identifikovat. Výborně - skvělá možnost pro zavedení naší Primy a Novy do Tanzánie. Poskytněme jim trochu pořádné kultury. Pár poslanců však dodnes tvrdí, že nechytli žádný program, že to byly jen ruchy a doporučují do oblasti vyjet znovu v silnější sestavě, aby se zjistilo, jak to vlastně je.
Následují Kapverdské ostrovy. Tady už je myslím situace celkem jasná. Jejich způsob svolávání pracovních porad na i nejnižších politických úrovních (tzv. Zátokové rady) jsou ve světě naprosto ojedinělé. Česká skupina má za úkol ten systém rozkrýt a pokusit se stejnou úspěšnost zavést i v ČR. Docházka kapverďanů na schůze dosahuje hodnoty až 71%, tedy v případě, že není v době sněmu počasí a moře vhodné k rybolovu a ke koupání. Navíc se zde jistě podaří sjednat možnost exportu proslulých kapverdských krevet do Senátu a Poslanecké sněmovny doma. Tato kvalitní strava následně zlepší kvalitu přijímaných zákonů, protože senátoři a poslanci budou tak nějak spokojenější.
Pak konečně přijde trocha oddychu od těch neustálých pracovních povinností, konečně přijde doba poslaneckých prázdnin. Hned po nich, až se poslanci a senátoři zotaví z těch vyčerpávajících cest, je čeká další pěkný pracovní záběr. Poslední schválený program nařizuje cesty: Kanárské ostrovy (program: především zjistit, zda tam neubývají počty kanárů a jak realizují péči o ně, v opačném případě navrhnout přejmenování ostrovů), Grónsko, jižní oblast (program: ověřit možnosti ekologické dopravy na saních i v letním období, pokusit se aplikovat i do tuzemských podmínek, navrhnout k tomu opatření), Mariánský příkop (program: zjistit, proč je tak hluboký a proč se o něm stále mluví. Poznatky přenést do českých podmínek, zejména ve prospěch prestiže ulice Na Příkopě v Praze), Austrálie, oblast Jervis Bay (program: setkání s domorodým obyvatelstvem, debata o důvodech úbytku klokanů a množení králíků, pomoci jim s návrhy opatření na boj se škorpióny a vyjednat dodávky králičích kožek pro český oděvní průmysl), Velikonoční ostrov (program: stěžejním bodem je zjištění, proč se chodící sochy Moai zastavily a proč je 7 z nich otočeno směrem k moři, i když u většiny ostatních tak tomu není. V jednotě je síla a těch 7 naznačuje nejednotu. Podružným bodem je způsob výkonu trestního práva a zjištění kvality místní věznice. Vyjednat možnost dodávky nové mříže do okna věznice). Posledním cílem, zatím jen předběžným, finálně bude dojednáno po schůzce možných členů naší výpravy, je Tolbačik, Kamčatka (program: prozkoumat možnosti výsadby českého javoru v dané oblasti a probrat s nejstarším obyvatelem Kamčatky jeho zkušenosti v oblasti vysokého věku bez nutnosti poskytování zdravotnických a sociálních výhod státem. Následně aplikovat v ČR). Tato poslední mise ještě není definitivně personálně zajištěna z důvodu nejistoty, zda se také všichni skutečně vrátí.
Doufám, že jsem tím vyvrátil i poslední pochybnosti o smyslu a účelech cest našich zákonodárců, jejich spolupracovníků, kamarádů podnikatelů a rodinných příslušníků. Zvyšování úrovně české politiky a životní úrovně obyvatel se prostě bez mezinárodních zkušeností zabezpečuje jen obtížně a navíc s velkou pravděpodobností zbytečných chyb a kroků, jež je nutné následně korigovat. Proto osobně považuji za výrazně efektivnější, aby ty zkušenosti získali přímo ve světě a osobně. Sice to státní pokladnu a tudíž české daňové poplatníky něco stojí, ale tu kritiku, že to jsou vyhozené peníze, tu bych spláchl jednoduše, přestaňte už proboha kafrat ty vaše nesmysly a zkuste se zamyslet, jaké všechny oběti naši zákonodárci přinášejí ve váš prospěch. A pak teprve hovořte, vy rejpalové!
