Jsem obojetnej. Nosím jak košile, tak i různá trika. S těmi původem českými košilemi jsou potíže. Jsou prostě ošizené.
Když si kupuju košili sám, dávám si pozor na pár věcí. Ale košile je i docela oblíbený typ dárku pro různé příležitosti, takže se čas od času nevyhnu srovnání s těmi, co si kupuju sám. Bohužel už dlouhá léta je to stále stejné. Tedy v neprospěch těch českých.
Obecně je docela zajímavé, jak košile bez výjimky zásadně naplňují přísluví Nahoře huj, dole fuj. V obchodě vypadají všechny perfektně, rovné, natažené, nezmuchlané. Jsou vypodloženy mnoha pomůckami, aby nalákaly kupující. Po rozbalení si ale košili na sebe vzít nemůžu. Přesně vymezená oblast kolem límce, tedy ta, která je vidět v obchodním balení, je dobrá. Vše ostatní je tak zmuchláno, že nová košile je nenositelná bez vyžehlení. Ale dejme tomu, s tím se dá počítat předem. Co mi ale skutečně vadí u především českých košil a co způsobuje, že je nemám rád?
1. Upadávající knoflíky. Pravidelně při prvním, druhém nošení minimálně jeden upadne. Nevím, jak se knoflíky šijí, asi nějak strojově, ale evidentně špatně. Knoflíky prostě padají, a to i na nepříliš namáhaných místech.
2. Téměř nikdy nemají správné proporce. Jsou-li v ramenou, mají v pase o mnoho větší obvod. A naopak.
3. Má-li dlouhé rukávy, téměř nikdy nejsou dlouhé dostatečně, a to ani v případě, že si vyberu košili s takzvaným prodlouženým rukávem. Někdy rukávy končí někde v polovině předloktí. Zajímavé je, že třeba německé, ale odjinud košile tento problém nemají. I tam existují verze s prodlouženými rukávy, ale ty jsou pro mne zase tak dlouhé, že končí kdesi až u prstů ruky. Evidentně je dlouhá ruka jiná u nás a jiná v zahraničí.
4. České košile jsou naprosto pravidelně příliš krátké. Řekl bych tak asi 15 cm jim dole chybí. Takováto košile, když se zastrčí do kalhot má přesah asi 10 cm přes opasek kalhot. Pak stačí i celkem malé sehnutí anebo s ní prostě jen sednout a košile nekompromisně z kalhot vylézá. Je to nepříjemné, neustále si zastrkovat košili do kalhot. Odhaduji, že tady jde zřejmě o jakousi úsporu materiálu. Při výrobě pár tisíc košil měsíčně tak výrobce může ušít dost košil navíc. Košile jiného původu z tohoto důvodu na mne působí jako luxus, délka je zcela dostatečná.
5. S délkou košile souvisí i poslední knoflík dole. U těch krátkých košil je poslední knoflík ještě nad opaskem a košile tak má tendenci se neustále rozvírat. U normálních košil je poslední knoflík spolehlivě až pod opaskem, košile tak nemá tendenci vylézat nebo se u pase rozevírat.
Nemám tušení, jaké jsou rozdíly ve výrobě. Ale vím, že u českých košil jsou popsané problémy naprosto pravidelné, na rozdíl od třeba německých, francouzských, anglických. A teď nemám na mysli nějaké luxusní zboží, ale to běžně prodávané pro širokou veřejnost. Nechci být nějak podezíravý, ale domnívám se, že u těch našich košil hraje velkou roli úspora materiálů a práce, kdežto u těch ostatních praktičnost a kvalita provedení. Nevím, je to jen moje domněnka. V každém případě dlouholeté zkušenosti mne vedou k nákupu košil především v zahraničí, když se tam nachomejtnu.
To jsou starosti, co? Ba ne, to je jen takové postesknutí nad košilemi, protože zrovna včera jsem si vybalil jednu, kterou mi přinesl Ježíšek. Bohužel zrovna tu českou. Ale možná by to mohlo být i tím, že jsem nekonfekční, anomální a rozměrově netypický? Kdoví....
