Omyl, na velikosti nezáleží!

Snad nejsem až příliš háklivý na jednání a chování obsluhy a personálu v různých obchodech. Fakt ale je, že občas mi přece jenom něco vadí, především v těch s potravinami. Přičemž chování personálu v hyper- super- marketech je téměř stejné, jako v těch malinkatých obchůdcích a samoobsluhách. I když - v těch malých je ta lidovost přece jenom o stupínek větší. A tak názor, že stav je lepší ve velkých obchodech a supermarketech, než v těch malých samoobsluhách, se mi nezdá. Myslím, že na velikosti nezáleží, záleží na lidech.

Asi všichni mají nějaké podobné zkušenosti z obchodů, zejména samoobslužných potravinářských, jako já. Rozhodně netvrdím, že je to zkušenost všeobecná, že to platí vždy a všude. Ale vyskytuje se to celkem často:

1. Naberu vozík, vjedu do obchodu a hele, v celkem prostorné uličce je uprostřed kontejner se zbožím pro doplnění do regálu a u něho buď nikdo nebo človíček s haldou nejrůznějších krabic a obalů kolem sebe. V obou případech se většinou sice dá s vozíkem projet, ale chce to trochu manipulace s ním a překousnout nevlídné pohledy toho človíčka, co tady zrovna teď otravuju. Stačilo by ten kontejner šoupnout víc ke straně a byl by klid.

2. Stojím u regálu a koukám na zboží v něm. Najednou přijede hučící čistící mašinka a zastaví 5 cm ode mne. Špinavá obsluha se buď na mne upřeně zahledí jako na nepohodlnou překážku nebo v horším případě houkne něco jak "Pozor!", abych jako zmizel jinam. Není mi jasné, proč zrovna teď a tady je nutné čistit podlahy. Častěji se to vyskytuje krátce před zavírací hodinou, ale běžně se s tím setkávám i třeba v poledne.

3. Pracovník, častěji ale pracovnice doplňující regály, případně urovnávající zboží v regálu se najednou natáhne, tak nějak nacvičeně, samozřejmě, sebere z regálu jednu z koblih, rohlík nebo jinou potravinu a pustí se do ní. Nějak mi to vadí. Jídlo pak zapije nápojem získaným zcela stejným způsobem. Nevím, jestli něco takového mají jaksi dovoleno, ale působí to příšerně a odpudivě. Kolik asi rukou se vystřídalo na tom, co bych možná chtěl koupit....

4. Pultový prodej krájených uzenin se dvěma slečnami, které člověka obsluhují jakoby mimochodem, stále se baví mezi sebou, vykládají si různé historky a a kupující jsou tak nějak spíše v pozici obtížného hmyzu, kterého je třeba se co nejdříve zbavit a jedna starší prodavačka jednající a vypadající velmi seriózně a příjemně. Celkem pravidelně se kolem nakrájených uzenin ochomýtá personál nejrůznějšího typu, tu a tam seberou rukama nějaké to kolečko salámu, či sýra, vloží si jej samozřejmě a navykle do úst, z košíku sebere na zakousnutí nějaký rohlík. Nikdo nic neříká, nikomu to nevadí, dokonce ani té jediné velice upravené a vstřícné prodavačce, nijak se nad tím nepozastavuje. Asi je to tak běžné a dělají to všichni. Proto je to takové samozřejmé a pro ně obvyklé. A je jedno, jestli je to "kráječka" salámů, prodávající nebo třeba uklízečka, která se tam zrovna vybavuje.

5. Občas se v těch krámech dost dobře neorientuju, potřebuju koupit něco, co nevím, kde je. Sehnat někoho, kdo mi to řekne, bývá dost velké umění. Často dotázaný personál odkazuje na někoho jiného, není výjimka, že si mne 3x nebo 4x přehoději, než najdou, kde je to,co jsem potřeboval. Trochu bývá i potíž v tom, že personál prodejny sice má obvykle na sobě jmenovku, ale není jasné, jestli jde o prodejce, doplňovače, uklízečku nebo někoho jiného. V každém případě mám v těch chvílích pocit, že ty lidi vysloveně obtěžuju.

6. U pokladen se v některých obchodech chlubí, že když jsou 3 lidi ve frontě, hned se volá posila a otevírá se další pokladna. Stačí prý zazvonit. No nevím, kdo má s tímhle jaké zkušenosti, ale čas od času je u jediné otevřené pokladny velká fronta a občas nějaký odvážlivec k pokladní prohodí, zda by nešla otevřít další pokladna, ale prakticky nikdy se to nestane. O kousek dál se vybavuje dvojice z personálu, ten doplňuje regál, támhleten zametá, jiný dělá uzávěrku. Takže se zdá, že to tvrzení o další pokladně v případě fronty je jen formalita pro zákazníky, jak se v tom obchodě budou mít.

7. Velmi často registruju, že dvě pokladní pracující vedle sebe mezi sebou vedou dlouhý a hlučný dialog, ve kterém se probírá všechno možné, od naprostých pitomostí až po zcela osobní záležitosti. Obě fronty se tím částečně baví, částečně jsou tím otráveni. Zákazníci jsou i zde v roli obtěžujících a jediná komunikace od pokladní směrem k zákazníkovi je například"ťřistapadesátčtyři", aniž o klienta byť zavadí pohledem. Drobné vracejí bez jediného pohledu vaším směrem upuštěním těch peněz na pult, přičemž tok plků, jež v těch frontách nikoho nezajímají, pokračuje bez jediné vteřiny přerušení.

Nepovažuju se za nějak extravagantního nebo zvlášť náročného. Ale když jdu do obchodu, tedy udělat někomu tržbu, tak nějak logicky očekávám, že se v tom obchodě budou ke mně chovat seriózně, vnímavě a vstřícně. To se děje odhadem tak v polovině nákupů v potravinářských obchodech. Což mi připadá děsně hodně. Skutečně majitelé, manažeři, vedoucí, kontroloři a já nevím kdo všechno ještě, o těhle věcech nevědí anebo je jim to prostě jedno? Nemám moc rád srovnávání se zahraničím, ale tady si to neodpustím. Naprostou většinu těch popsaných věcí jsem nikde nezaregistroval. Ani v Německu, ani v Rakousku, ani ve Francii, kde jsem celkem často. A musím říct, vadí mi ten přístup u nás a taková ta samozřejmost, jak se to děje. Je to jen v lidech. Jak v tom pernálu samotném, tak i v jejich nadřízených. Snažím se věřit, že se to bude dařit postupně napravovat. Ale jsem trochu pesimista, za posledních pár let k nějakým dramatickým změnám k lepšímu podle mne nedošlo. Škoda, nákup by byl rozhodně příjemnější a tím i celý ten obchod.