Lidi neblázněte, vždyť sněží a mrzne!

Před chvílí jsem se vrátil z kratší cesty autem, asi hodinu tam a hodinu zpátky. Cestou jsem se párkrát notně vyděsil. A teď vidím na idnesu, že vlastně docela hodně velkých silnic je právě teď různě uzavřených nebo je na nich vlivem bouraček provoz omezený. Copak ti spěchající závodnící opravdu nevědí, co obnáší ledovka na silnici? Když už ne z hlediska ostatních, tak aspoň z pohledu zdraví jich samotných?

Počasí nepočasí, pracovat se musí. Vyrážím tedy autem na asi 100 km trasu, vše ve středočeském kraji a v širším okolí Prahy. Je 5 stupňů pod nulou, trochu místy sněží, vítr rozfoukává sníh po celé silnici, pokud mají silnice dva pruhy, je většinou ten pomalý celkem dobrý, rychlý s více méně pravidelnou vrstvou sněhu a ledu. Naprostá většina řidičů jede s ohledem na stav silnic. Nicméně tak jednou za 10 minut registruji zezadu se rychle blížící světla v rychlém pruhu a po chvíli kolem mne prosviští různé značky aut. Nejsou to jen ty větší a silnější vozy, ale i Fabie, Clio a další menší. Jejich rychlost odhaduji občas na nějakých 130 až 150 km/h na Strakonické. Vidím, jak ty vozy plavou na té ledovce, občas některý borec i v této rychlosti a na tomto povrchu směle founuje, volant přidržuje lehce pravačkou a přitom stačí problikávat a prosvěcovat ty pomalé kraksny, které se mu pletou při jeho jízdě v levém pruhu. Pokud včas neuhne, přišlápne brzdy těsně za ním, jeho auto se samozřejmě i přes ty různé vymoženosti a automatiky začne vrtět a plavat sem tam. Co jsem já viděl na vlastní oči, dopadlo to vždycky ještě dobře. Počínající smyk ustáli, tentokrát ze silnice nikoho nesmetli. Méně štěstí už měli ti, co jsem potkal také, co founovali už venku, protože jejich autíčka byla trochu pomuchlaná a stála bezmocně buď u krajnice a vlastně i za ní v podivných polohách a ve 3 případech i v levém jízdním pruhu. Nezdálo se, že by někde byl někdo zraněný. Naštěstí. Jist si nejsem pouze v případě Fabie docela komicky ležící na pravém boku za krajnicí s koly trčícími směrem k silnici, za kterou asi o 80 metrů dál trůnilo mírně pomuchlané velké BMW u středového svodidla samozřejmě s telefonujícím človíčkem ohmatávajícím jakési poškozené místo vpředu. Ani to svoje poškozené autíčko nechránil nějakým hloupým trojúhelníkem, prostě zapnul blinkry a basta fidly, starejte se vy ostatní....

Byl jsem fakticky moc rád, když jsem se vrátil zpátky bez úhony. Nebojím se ani tak moc toho počasí samotného, vím, že prostě budu potřebovat víc času, vím, že si musím nechat větší rozestupy a vím, že když už musím předjíždět, dám si záležet, aby za mnou v levém pruhu daleko nic nebylo a při zařazování zpátky do pravého pruhu nechám předjížděnému autu dost místa.

Moc nechápu ty řidiče, co sviští svými auty po zasněžené ledovce jako by bylo léto a suchý povrch silnice. Na tachometru hodně přes 100, suverenita z nich přímo čiší, pohrdavé pohledy na pomalejší auta, když někdo jede na jejich vkus pomaleji, nazařadí se do pravého pruhu pár metrů před předjížděné auto, trvalé problikávání pomalejšího vozu, suverénní předjetí pravým pruhem, to všechno bez jakýchkoliv ohledů na stav silnice a všechna ostatní auta. Oni naprosto reálně ohrožují všechny ostatní řidiče na zdraví, na jejich životech, nehledě na majetkové škody.

Pokud si chtějí dokázat svoji suverénitu a nadvládu nad počasím, ledem a sněhem a nad svým autem, nechť to dělají snad v místech, kde nikdo jiný není. Ale i to je pofidérní. Protože teď není, ale při té rychlosti tam někdo být může sakramentsky rychle. Nevím, jestli tyhle řidiče vede nezkušenost, pocit že se jim přece nemůže nic stát nebo něco jiného, ale co je jisté, vede je i ignoranství k ostatním, nezájem o to, komu co způsobí, oni si pak prostě pořídí jiné auto a ty soudy s dobrým právnkem za zády nějak ustojí.

Dávejme si na tyto silniční experty a frajery v zimě dobrý pozor, fakt je lepší jim uhnout z cesty a dojet zpátky celý a bez schumlaného auta, než se nechat jimi vyprovokovat. Člověku se vnucuje myšlenka, že oni se navzájem vybijí sami, nebo sami sebe, ale tak to není, to by bylo snad až příliš jednoduché. Takže asi nezbývá, než zůstat u té aspoň základní opatrnosti a těm cvokům prostě raději včas a bezpečně uhnout, než se jimi nechat přizabít nebo zmrzačit.