Občas se vyskytnou u soudů případy různých osob, které podle těch soudů prospívají nějakým způsobem České republice a tak to při souzení a hlavně vynášení rozsudků zohledňují. Když se mi to podaří a budu, tedy podle názoru soudu, České republice prospěšný, třeba svým jménem ji budu propagovat, pak můžu čekat, že když někoho přejedu autem, anebo když bych někoho třeba zabil, případně kdybych zneužíval nějakých 20 nebo 30 nezletilých dívek, bude to soud brát v úvahu a zprostí mne viny, případně v horším případě mi napaří podmínku X let na Y let. Osobně doufám, že se mi to nestane, ale kdyby náhodou ano, musím být předtím nějak republice prospěšný.
Vyvolený Kulínský.
Vzpomenu si jen na pár příkladů, kdy propagace republiky znamená zcela jiný pohled na trestné činy, jež jsou jinak v přísné nepodmíněné trestní sazbě.
Jeden cyklista zabil svoji vinou ve svém autě několik lidí. Ale chlápek dobře reprezentoval stát a tak nakonec skončil volný. Milost prezidenta jej zbavila oprávněného a zaslouženého vězení.
V rodině známých atletů se vraždilo. Vrah odešel s ohledem na reprezentaci a vytváření dobrého jména republice nepotrestán.
Jeden dirigent prokazatelně dlouhodobě zneužíval nezletilé dívky, které na něm byly do značné míry závislé. Dokonce i ten soud samotný to potvrdil. Noční zasouvání jeho prstů do vagin nezletilých dívek, osahávání a omakávání v postelích, hrátky s nahými dívkami ve sprchách, saunách, či šatnách, sem tam nějaký ten malý pohlavní styk, celkem zanedbatelné hnětení jejich prsou v různých dobách a situacích.... a soud? Vždyť se těm dívkám zase tak moc nestalo. Takže podmínka.
Kdokoliv jiný, kdo nepropaguje republiku podle osobního názoru soudce, soudkyně, prezidenta a dalších osob, by tyto věci odnesl basou na tvrdo. bez slitování, či smilování. Takže i soudcovství i nadále podléhá praktikám, že existují rovnější, než rovní. Znamená to mimo jiné: soudy říkají může se to dělat, ale jen někdo, ne kdokoliv. "Vyvolený" to může, jeho trest bude mírný, takřka směšný, později žádný. Kdokoliv jiný to schytá s plnou parádou.
Neznám druhou zemi, kde by tzv. "nezávislé" soudy takto prznily právo, takto mrzačily osudy lidí a takto si zahrávaly s důvěryhodností v justici.
A tak, aniž bych podobné situace vyhledával, ale to víte, stát se může leccos, budu raději prospěšný republice a až jednou by se mi nedejbože stalo, že přepadnu, znásilním a zabiju 13ti letou dívenku a její rodinu přejedu autem, tak budu moci říkat soudu "ALE JÁ JSEM PŘECE VYVOLENÝ, JÁ MŮŽU, VEZMĚTE NA TO OHLEDY" a budu omilostněn, propuštěn, případně celkem snadno snesu nějakou tu podmínku.
Jen to svědomí, to tedy nevím, vyrovnal bych se s tím já osobně sám před sebou, před svoji rodinou, svými známými....? Já jsem ten co přepadl, znásilnil a zabil a hleďte... jsem volný! Mohl bych s tím žít a dívat se lidem zpříma do očí? Dost o tom pochybuji. No a co ti Kulínští, Odložilové a co ten cyklista..... jak to, že oni s tím žít umějí? Hmmm, asi mají úplně jiné povahy, než já.
