Zoufale hledáme hlupáky, kteří nám uvěří, že nyní splníme to,

 co jsme slibovali při každých parlamentních volbách od roku 1993. A pokud to nezabírá, tak si najdeme výmluvu, proč to dosud nebylo možné.

Strany s přívlastkem „demokratické“ již celkem pravidelně před volbami od listopadu 1989 tvrdí, že v nich jde o poslední možnost, jak uchovat demokracii. Problém je v tom, že si demokracii představují jako systém, ve kterém volič nemá mít svobodu vybírat si mezi pravicí a levicí. Údajně by volba levicových stran ukončila navždy volnou soutěž. Pro to však neexistuje jediný důkaz. Přece i tzv. vláda KSČ netrvala věčně a to měla poměrně silného ochránce v Sovětském svazu. Přitom dnes jsme členy EU, která by nám jistě poslala "bratrskou pomoc", kdyby něco takového hrozilo.

V programech politických stran jsou sice rozdíly, ale všechny se shodují v tom, že demokratická soutěž bude pokračovat. Pokud by toto kterákoliv strana popřela, účast ve volbách by jí byla znemožněna. Já se hlásím k levici. Kvůli tomu přece ale nebudu vykřikovat, že emigruji, pokud vyhraje některá ze stran, o jejichž programech jsem přesvědčen, že zemi ve svých důsledcích škodí.

Opravdu směšné je, když politici pravicových stran straší před KSČM. Měli by vysvětlit, proč by po dlouhých letech jejich moudré a úspěšné vlády dali voliči masově přednost komunistům? Pravice tím vlastně tvrdí, že ji většina lidí začíná považovat na základě svých zkušeností za větší zlo než komunisty.