Tak v roce 1850 vyjádřil svůj postoj k tehdejší situaci v Rakousku Karel Havlíček Borovský. A po více než sto letech se historie zopakovala. Hlavním poradcem Havla byl opět Schwarzenberg. Nic dobrého pro tuto zemi od té doby nevykonal. Jen se podílel na politice, která rozvrátila Československo politicky i hospodářsky.
K tomu mu a jemu podobným sloužila a stále slouží setrvalá mediální masáž kombinovaná s vyzdvihováním kultu jedince. Po etapě kolektivismu nastoupil individualismus bez přívlastků, který dokonale rozdělil českou populaci na atomy, které se nemohou na ničem dohodnout (nemají komunikační možnosti s ostatními lidmi – nikde spolu nehovoří a tak ani nemohou nalézt společnou řeč) . Pouze ta individua, která disponují finančním kapitálem, mohou prosadit své zájmy prostřednictvím jimi ovládaných informačních médií a také politiků. Za své peníze si najímají novináře (dost možná i politiky), kteří obhajují neobhajitelné. jelikož se tak děje dlouhodobě, tak ta část populace, která neztratila rozum, se nezúčastňuje voleb na všech úrovních, protože vidí ve všech partajích stejné vykuky, kteří hájí zájmy někoho jiného. A ta zbývající se nechala vmanipulovat do podpory údajné pravice nebo levice aniž by prohlédla, že je to čirá propaganda. Oba směry hájí zájmy shodných sponzorů ze zámoří. Důkazem může být nyní jejich postoj k zavádění ekonomických sankcí proti Rusku. Verbálně sice před nadcházejícími senátními volbami Sobotka hovoří o jejich nesmyslnosti, ale při hlasování v rámci EU a NATO se to neprojevuje. Drží basu s válečnými štváči.
Nyní je aktuální příprava občanů v Česku i jinde v EU na konflikt s Ruskem. Součástí je mediální masáž ve stylu: Musí se změnit atmosféra v Rusku. Ruský lid je třeba přimět myslet jinak. Změna je možná jen zhoršením hmotných podmínek. Tak působí u nás většina novinářů prostřednictvím novin, rozhlasu, televize a internetových zpravodajských portálů. Dalo by se říci, že se jedná o novodobou „Národní frontu“, kde nezáleží na údajném politickém zaměření, ale spíše na tom, kdo je platí. Jak se říká: Koho chleba jíš, toho píseň zpívej.Tato věta patrně dle současného vyjadřování politiků platí pro 80% poslanců a senátorů. Pokud se na politické scéně objeví nečekaně nový politik, tak nelení a spěchá na politické školení za moře do Kongresu USA. Dobře si uvědomuje, kdo platil jeho úspěšnou volební kampaň.
Lidé, kteří by klidně v Rusku uvrhli do bídy a nechali vyhladovět miliony lidí, jen aby dosáhli svého, nejsou jen nositeli nějakého zla, ale ze své podstaty jsou nemravní a zlí. To nemohou skrýt zahalováním svých skutků za žádný etický kodex. A nyní v situaci, kdy v Rusku je formálně větší demokracie než v USA, to nelze považovat ani za obhajobu demokratických principů. V době existence Sovětského svazu ještě mohli argumentovat porušováním práv občanů v této zemi, ale nyní je to jako s tím císařem z pohádky od Andersena, který se nechal obalamutit, že má šaty, které vidí jen nejchytřejší lidé. Musí přijít prostý chlapec, aby nám odhalil, že císař je nahý.
Reakce na podněty čtenářů:
Aleš Procházka
Vždyť se do RU klidně odstěhujte, když Vás svoboda a demokracie tak omezuje a nebaví. Je zbytečné lidem jako vy neustále dokola vysvětlovat, že anexe Krymu je akt na který by zejména Češi měli být citliví. Pořád melete něco o NATO a EU. Ale vojska NATO na východě UA nejsou. Zato organizace Ruské matky jen co se začala ptát, v jakém že to konfliktu zemřeli jejich synové, byla šmahem označena za agenta Západu. Proč neřeknete prostě na rovinu, co jste zač a o co Vám v tomto státě jde?
Proč se Vy neodstěhujete do USA? Tam přece mají demokracii dle Vašeho gusta. A pak budete v pozici kolonialisty, který ovládá hloupé Čecháčky.
Proč stále opakujete překonané fráze o anexi? Je přece jasné, že v zemi (Na Krymu),kde všichni chtěli být mimo Ukrajinu ovládanou nacisty, k žádné anexi ze strany Ruska nedošlo. Dle definice z Wikipedie se přece jednalo o právo lidu Krymu na sebeurčení. Stejně se rozhodli Slováci, a pokud by se připojili k jinému státu, tak by to byla anexe?
Na východě Ukrajiny jsou v drtivé většině místní obyvatelé a pokud je tam několik set či tisíc dobrovolníků z jiné země, tak se tak děje jako přirozená reakce na zcela neadekvátní vojenské akce ukrajinské armády a polofašistických armád, které jí při vyčišťovacích akcích od ruského obyvatelstva sekundují. Komu by se líbilo, když celá bojeschopná armáda západní Ukrajiny ostřelovala města a vesnice ze všech zbraní, které měla k dispozici? A střílela plošně bez rozlišení na všechny objekty, které ještě stály.
A ukrajinské matky se snad neptají na to, proti komu bojují jejich synové u Doněcka?
Já jsem na rovinu řekl, o co mi jde. Nelze se při páchání zla schovávat za etické kodexy. Toto jednání zcela určitě není vlastní Rusům v Doněcku a nebo v RF.
Jan Netopil
"A nyní v situaci, kdy v Rusku je formálně větší demokracie než v USA,..." - Kdyby kvůli ničemu, tak kvůli téhle větě ten článek stál za to.
Jestli o tom pochybujete, tak Vám není pomoci. Je snad v Kongresu zastoupena i Komunistická strana USA nebo její ekvivalent? Tedy při zastoupení pouze dvou stran, které mají téměř shodný program tam nepanuje pluralita politických směrů.
To v Rusku je jiná situace. V jejich parlamentu je řada zcela odlišných stran. To lze považovat za vyšší formu demokracie než v zemi, kde kongresmani zastávají v podstatě stejné názory (navíc jsou ovlivněni svými sponzory, kteří platili jejich volební kampaň). Jistě nemají ani v Rusku dokonalou demokracii, ale nemůže jim žádný Čech vyčítat, že se u nich jedná o nějakou skrytou formu diktatury. U nás je to možná mnohem horší.
Aleš Procházka
Ano. Autor napsal článek zcela dobře pro ty, kdo vyznávají stejné hodnoty jako Putin a jeho současné Rusko (pár čestných výjimek se tam najde). Dá se tedy říct, že pokud souhlasíte s anšlusem Rakouska, obsazením pohraničí ČSR Německem nebo fandíte současné radikalizaci Maďarska a jeho nárokům na části Slovenska, potom zcela zákonitě musíte fandit Putinově anexi Krymu a tomuto článku.
Co má společného anšlus Rakouska Sudet či podpora národních menšin ve státech Evropy s tím, že Slováci vyhlásili samostatný stát v roce 1992? K oddělení nespokojených menšin dochází vždy v situaci, kdy se cítí být nějak poškozovány v rámci dosavadního státního celku. Pokud to ta většina nevidí anebo nechce vidět, tak to končí oddělením za předpokladu, že nejsou zmasakrovány. Ohledně Krymu nestojí otázka, zda je někomu fanděno, ale spíše se jedná o zvážení celé situace s ohledem na platné mezinárodní právo, které uznává OSN. Kdo to nechce chápat, tomu to nelze vysvětlit.
