Vždy mě pobaví, když je ve zveřejněných průzkumech veřejného mínění zpracovaných profesionálními agenturami spojována ČSSD a KSČM do jednoho levicového šiku. V čem je ČSSD levicová? Je levicová v tom, že dosud vždy uzavřela povolební koalice se stranami, které spíše patřily lehce napravo od politického středu?
Nebo snad byla levicová v tom, že svými pobídkami otevřela Česko nadnárodním korporacím, aby zde podnikaly bez povinnosti platit daně ze zisku?
Podporovala někdy živnostníky a malé firmy při jejich startu? Pokud se pamatuji z vlastní zkušenosti, tak pouze verbálně a v praxi jen symbolicky.
Uzavřela snad s KSČM někdy nějakou dohodu, která by jí umožnila vládnout v zemi?
Na drtivou část předchozích otázek lze odpovědět negativně.
O čem to tedy svědčí? Není náhodou tato strana pouze lícovou stranou k ODS? Spíše se nabízí jeden slogan, který by jí mohl charakterizovat: Dejte nám důvěru občané, protože my budeme ten kapitalismus rozvíjet lépe než ODS a TOP. I v krajích vám to dokážeme.
Pro své prosazení jsme ochotni uzavřít i opoziční smlouvu. Ještě žijí pamětníci, kteří pamatují, kdo uzavřel tuto opo smlouvu. Jedním signatářem byl Zeman. Z nostalgie by se přesto našlo nemálo občanů, kteří by volili jeho spolustraníky. Přitom jsou nečitelní stejně jako byl svého času on a v době nedávné i Véčka. A to zařazování ČSSD do skupiny levicových stran má za účel získat jí levicově orientované voliče, kteří by jinak mohli dát své hlasy KSČM. Je to šikovný marketingový tah.
Je ten náš systém české demokracie dobře propracovaný. Na veřejnosti mezi sebou ČSSD a ODS bojují, ale v zákulisí je patrná spolupráce. Při obsazování různých dozorčích rad polostátních firem se obě strany vzájemně podporují a i ve zdravotních pojišťovnách,kudy tečou miliardy je to podobné.
Ještě že se mohou spoléhat na práci novinářů. Ti je téměř vždy podrží spolu s placenými agenturami, které nám na stříbrném tácu servírují návody, koho bychom měli volit. Pokud se začnou obávat komunistů, tak jim přidají na preferencích, aby se voliči polekali a dali své hlasy osvědčeným a prověřeným stranám.
A při výběru z propagovaných stran je celkem jedno, koho si volič vybere. Chvilku tahá pilku jeden a pak zase druhý. Výsledek je velmi podobný.
Na závěr bych měl jedno doporučení: Volte voly, volte krávy, jen nevolte parlamentní strany s pošramocenou pověstí a nedostatečnými výsledky, když vládly. V krajích je to podobné, protože to jsou takové malé republiky s řadou práv i povinností. K tomu je nutné mít zpracovaný program, protože se nejedná jen o schvalování rozpočtu na údržbu silnic.
Již jsem se o tom v předchozích článcích zmínil, kdo ho má. Kdo má zájem, ten si to určitě vyhledá. A ti ostatní se budou muset spolehnout na svou intuici, když nepotřebují znát programy stran. Neměli by si však potom stěžovat, že jim vládne někdo jiný, než zamýšleli.
