Václav Klaus poskytl rozhovor britským novinám Sunday Telegraph. V něm se opřel do snahy části zemí EU o zavedení evropské federace. Vyzval k obnově národních států s plnou suverenitou. Leadeři 11 zemí pochopili, že nelze mít pouze jednotnou měnu bez centrálního dohledu na hospodaření jednotlivých zemí. To pak vede k ohrožení všech zemí používajících jednotnou měnu. Toto však VK nechce chápat a vyzval k obnově národních států s plnou suverenitou. Viz odkaz.
Co by to v praxi znamenalo? To je přece jasné. Nastal by konec Eura, došlo by k demontáži orgánů Evropské unie. Nastala by hospodářská krize podobná té z r. 2008, která by ovlivnila celý svět.
Zvláště Česko, které je téměř zcela závislé na exportu do EU, by to pocítilo ještě více než okolní země.
Snaha 11 států o vytvoření federace je ve své podstatě východiskem ze současného nejasného stavu v rozhodování orgánů EU, které mají již dnes mnoho pravomocí, ale Evropský parlament je nyní obsazen poslanci, kteří byli zvoleni na podnět politických stran svých zemí bez jasné koncepce, co tam mají prosazovat kromě zájmů svého státu. Je to patrné i u nás, kdy se dozvídáme o přijatých opatřeních Evropské komise na základě předchozího souhlasu Evropského parlamentu až dodatečně. Působí to dojmem, že i naši poslanci v tomto Evropském parlamentu to mají za jistý druh trafiky a o prospěšnosti přijímaných usnesení (vlastně by se dalo říci, že se jedná o evropské zákony) vůbec neuvažují. Je to asi na úrovni čínského parlamentu, který se sejde jednou za rok a odsouhlasí vše, co je mu předloženo. O práci našich europoslanců a projednávaném programu se v českých televizích občan nic nedozví.
Navrhovaná federace je tedy míněna jako vylepšení současného stavu, kdy o všem důležitém rozhodují předsedové vlád tzv. tvrdého jádra EU po vzájemné dohodě. Teprve pak následně se tím zabývají volené orgány EU a národních států.
Pohled VK na ohrožení demokracie zavedením jasných principů podobným těm, které užívají například USA,v zemích používajících Euro se pak jeví spíše neupřímným. Mohli bychom se spíše oprávněně ptát, komu jeho projevy prospívají? Česko to určitě nebude.
Na jeho projevy by lépe pasovalo přirovnání: Podle sebe soudím tebe.
