Nejvyšší rada Ukrajiny tuto dohodu z února 2015 neprojednala a neschválila po jejím podpisu a nyní se tváří, že její plnění je zcela na jejím uvážení. Není prý potřebné dosáhnout shody s místní samosprávou v Luhansku a Doněcku.
Podle bodu č.4 dohody:
V první den po odtažení zahájit dialog o modalitách uspořádání místních voleb v souladu s ukrajinským zákonodárstvím a Zákonem o Ukrajiny O dočasném pořádku místní samosprávy na jednotlivých územích Doněcké a Luhanské oblastí, a také o budoucím režimu těchto území na základě zmíněného zákona.
Neodkladně, nejpozději 30 dnů od data podepsání tohoto dokumentu, schválit usnesení Nejvyšší rady Ukrajiny s vyznačením území, na něhož se rozšiřuje zvláštní režim v souladu se Zákonem Ukrajiny O dočasném pořádku místní samosprávy na jednotlivých územích Doněcké a Luhanské oblastí na základě linie stanovené v Minském memorandu z 1.9. 2014.
měl být zahájen dialog o uspořádání místních voleb s představiteli ruské menšiny v Luhansku a Doněcku, který by upřesnil nejen způsob provedení, ale i volební obvody v uvedených krajích Ukrajiny. Dosud však k dialogu nedochází přes opakovaná prohlášení představitelů ruské menšiny o jejich připravenosti k takovým rozhovorům. Kyjevská vláda patrně drží bobříka mlčení. Možná se opírá o falešnou představu, že ji přátelé ze zámoří podrží v případě roztržky s ruskou menšinou.
Oblasti těchto krajů byly smluvními stranami již rámcově stanoveny při uzavření první dohody v Minsku dne 1.9.2014 v jejím bodě č. 9:
Zajistit vypsání předběžných místních voleb v souladu s ukrajinským zákonem o „Dočasném samosprávním statutu konkrétních oblastí v krajích Doněcka a Luhanska“ (Zákon o zvláštním statutu).
V dohodách z Minsku tedy nebylo smluvními stranami dohodnuto, že bude ruská menšina rozdělena do dvou dílčích celků v rámci krajů Luhanska a Doněcka na ty, které budou pod jurisdikcí Ukrajinské vlády přímo a ty, kteří budou mít jistou míru autonomie. Z těchto důvodů je nezastupitelné, aby volební obvody a další detaily voleb v dotčených krajích byly projednány oběma smluvními stranami v rámci Ukrajiny. Jelikož však nedošlo k ratifikaci ani jedné z Minských dohod poslanci Nejvyšší ukrajinské rady a ani vzbouřeneckých krajů v Luhansku a Doněcku, tak by do procesu, který začíná váznout, měli zasáhnout i další signatáři formulace Minských dohod. Pokud se Merkelová a Hollande spolu s Putinem budou tvářit, že se jich tato kolize ve výkladu dohod v Minsku netýká, tak nemůže dojít k mírovému narovnání na Ukrajině.
