Většině občanů nevadí, že jsou soustavně okrádáni!

Ještě za to děkují a opakovaně volí ty strany, které za to mohou! Více než dvacet let se peníze zaměstnanců stěhují z jejich kapes na konta vexláckých miliardářů a zahraničních nadnárodních společností, které ani v Česku neodvádí daně ze zisku. Všichni tito vykutálenci mají své firmy přihlášeny v nějakém daňovém ráji.

S jídlem roste chuť. I letos na závěr svého vládnutí se pokusila předchozí vládní koalice „rozpočtové neodpovědnosti“ nadělit i akcionářům firem, které ještě dosud mají sídlo v Česku, velkolepý dar. Přijala zákon, který by je osvobodil od placení 15% daně z dividendy. Tak hodně peněz měla, že chtěla rozdávat i z dosud běžných příjmů státního rozpočtu téměř všem svým sponzorům. Pouze zaměstnancům soustavně škrtila ventily. Ty si přece nemusela získávat. Pokud by je dopálila příliš, tak již má v rukávě záložní plán. Do voleb se přihlásí nová „Véčka s jiným názvem“ s kvalitními herci v čele a bude opět vyhráno. Stačí prostá hesla: Ano, bude lépe. A občané si pouze prodělají polskou cestu, když zvolí české „Kačinské“.

I já jsem po listopadu byl nějakou dobu pomýlený hezkými řečičkami o světlých zítřcích od samozvaných odborníků, kteří studovali za komunistické éry na vysokých školách na Západě. Již mě to však přešlo. Léta běžela a mé příjmy byly nižší a nižší. Tak nyní beru za práci technika na stavbě jen průměrnou mzdu. To ještě v roce 1986 jsem měl plat za obdobnou činnost 5 tisíc Kčs.  Životní náklady od té doby vzrostly x násobně a moje reálná životní úroveň je nyní po 27 letech ani ne poloviční. Pokud to zobecním, tak ve stejné situaci jsou téměř všichni technici na stavbách, kteří nevykonávají práci ředitelů. Analogicky se to dá vztáhnout i na dělnické profese na stavbách.

Já mam tedy jasno, že nemohu ve volbách do PSP 25. a 26.10.2013 volit politiky z politických stran, které po listopadu 1989 tvořili vlády a rozhodovaly o přijímání zákonů. Nemohu přece podporovat lidi, kteří nyní působí po uplynutí více než 20 let v pidistranách (počty jejich členů se odhadují na tisíce- v lepším případě), které nejsou schopny ani při nejlepší vůli vybrat ze svých řad kandidáty pro volby do všech zastupitelských sborů. Není u nich z koho vybírat. Jejich kvalita a znalosti jsou za této situace zcela vedlejší. Důležitým se pro mnoho občanů stal herecký projev. Pro herce je charakteristické, že potřebují hrát podle nějakého scénáře, protože není jejich úlohou myslet. Pokud se tedy na kandidátky stavějí profesionální herci, tak to neznamená, že politice rozumí. Zřejmě by si mnoho prostých a neinformovaných voličů nechalo operovat koleno od Dr. Sovy (herce Chudíka). Vždyť přece v televizním seriálu tak přesvědčivě hrál roli lékaře ortopéda.

Je mnoho občanů, kteří ještě váhají, koho budou volit. O politiku, která přímo ovlivňuje jejich životy, se nezajímají. Prostě ani nevědí, co jim ti samí politici vykládali před třemi, sedmi a více lety, kdy opětovně byli zásluhou prosťáčků zvoleni do zastupitelských sborů všech úrovní. O nějaké kontrole jejich práce nemůže být ani řeči.

Nové strany jsou těmi zavedenými pomocí přijatých zákonů diskriminovány v přístupu do veřejnoprávních médií. Konkrétně nyní opětovně do ČT budou dle jakéhosi pofiderního průzkumu podpory na vzorku občanů v řádu tisíce dotázaných do diskusních pořadů zváni leadeři vybraných politických stran. Tyto pořady budou poslední akcí těsně před volbami, která bude údajně vyjadřovat demokratičnost nadcházejících voleb. Většina voličů bude v té době již zmasírována televizí a tedy se ani volební výsledek změnit nemůže.
Slušní občané prý nechtějí ovlivňovat politiku přímo a stát se členy politických stran. Jim stačí si prohlédnout vybrané leadery ČT a poslouchat jejich projevy v řádu několika vět. Pak vezmou hlasovací lístky a dle doporučení komentátorů TV, vhodí ten „správný“ do volební urny. Tak probíhají tzv. demokratické volby v Česku.

Je dnes nějaká alternativa místo Nečasovy koalice?

Největší levicová strana má sice v názvu „sociální demokracie“, nicméně sociální oblast dlouhodobě nezvládá. Jakýkoliv počin je vždy plácnutím do vody. V minulosti zde byly sliby o třináctých důchodech nebo vyhrané krajské volby, které měly zaručovat zrušení poplatků ve zdravotnictví. Nic z toho se nestalo. Teď se potichu některé lékárny zbavují těchto tzv. regulačních (výdělečných) poplatků, aby obstály v konkurenci. Recepty z dílny TOP a ODS se sice nějak neosvědčily, ale ČSSD je připravena provádět liberální politiku lépe než bývalá vládní koalice. Možná si k tomu po volbách přizve i TOP, aby mohla navázat na její rozpracované dílo.

Tedy ani ČSSD nesplňuje mé představy o kvalifikovaném vládnutí. Stačí se seznámit s některými jejími recepty na řešení problémů státu a je jasné, že se jedná v řadě případů o amatérismus a populismus.

Kdo tedy zbývá k výběru? Pro průměrného občana neřešitelná úloha. Pokud nechce volit neparlamentní stranu, kterou nezná a není schopen si o ní získat informace, tak mu zbývá pouze jediná volba. Jedině KSČM zná každý. Sice o ní má jen zprostředkované negativní informace, ale na druhou stranu se o ní nedá říci, že způsobila polistopadový propad životní úrovně značné části příslušníků středních vrstvy a také většiny nízkopříjmové skupiny obyvatel. Skutečnost, že si občané nakoupili povětšinou ojetá auta ze států EU, nemůže být důkazem, že se mají lépe.

Já osobně budu volit LEV21. Ta je dle mých znalostí rozumným kompromisním řešením pro velkou část občanů uvažujících spíše levicově až středově. Má odborné zázemí a jasný program. Prosazovat ho budou politici, kteří chtějí přispět ke kultivaci práce PSP.  Pro neinformované uvádím, že se nejedná o stranu jednoho politika. A Jiří Paroubek to dal také jasně najevo tím, že do parlamentu letos nekandiduje.
Určitě se nebudu řídit průzkumy veřejného mínění, které neříkají vůbec nic o důvěryhodnosti hodnocených stran a hnutí a jsou založeny jen na pocitech dotázaných respondentů bez bližší znalosti preferovaných stran. Tyto průzkumy jsou spíše berličkou, kterou se ovlivňují nerozhodnutí voliči, kteří si nenašli dost času, aby si sami porovnali proklamace a hesla se skutky politiků.