Co to melete?

Ty paragrafy jsou v zákoně o rodině už od roku 1963.

V roce 1998 přibyl pouze třetí odstavec § 88 a do § 89 přibylo sousloví "majetkové poměry", nic víc.

Vzájemná vyživovací povinnost všech předků a potomků platí po celou dobu existence toho zákona, 48 let.

A předtím v zákoně č. 265/1949 Sb., o právu rodinném, to bylo taky, a ještě podrobněji.

Re: Co to melete?

Máte pravdu. Mě nenapadlo, že u nás stále platí zákony z minulého režimu. Taky mě napadlo, že za komunistů se sociální dávky poskytovaly velmi ojediněle. To až Klaus zavedl sociální stát. Chtěl si tím koupit občany, aby nereptali, když příjdou o existenci. Teď už si na to vzpomene jen málokdo, že vlastně utrácet začal Klaus, protože neměl takový model přechodu na kapitalismus, aby to neskřípalo. Také bylo potřebné ukrást firmy ve vlastnictví státu a prostor byl jen pro vybrané jedince. Nejednalo se o žádnou demokracii. Nyní je již vše rozebráno, tak se mohou přiškrtit ventily. Většina občanů stejně nechápe o co šlo v uplynulých 20 letech a co půjde nyní.

Tady se už 20 let dělá stejná chyba

Z desítek tisíc podnikatelů se jich ukážou desítky, které kradou, podplácejí a nyní dělají překupníky uměleckých děl a z toho se udělá závěr, že je potřeba je obrat o peníze. Kde máte nějakou statistiku o tom, kolik slušných podnikatelů balancuje na hraně rentability a vyšší zdanění by je položilo? Co když jich bude třeba náhodou i víc, než těch, co kradou a topí se v luxusu? Tak laskavě nedělejte populistické závěry! Ono nezaměstnaní a chudí se sami z bídy nevytáhnou, jediná možnost je, aby podnikatelé vytvořili pracovní místa. Popište mně, v kolika případech se sešla parta nezaměstnaných a postavila si fabriku? Anebo si myslíte, že tam, kde nedokáže být konkurenceschopný podnikatel, může udělat fabriku stát?

Re: Tady se už 20 let dělá stejná chyba

Na co chcete statistiku, když každá aukce je přece důkazem toho, že ti největší boháči používají své peníze na nákup obrazů v cizině za miliardy a u nás za desítky milionů. Ceny stále rostou do neskutečných výšin. To je zřejmý příznak, že získali peníze poměrně snadno na cizí účet a mají jich dost. Tyto peníze jim zůstaly za nehty z důvodu malého zdanění. Nyní se o své peníze obávají, protože podnikání ve výrobě je v Evropě i USA vysoce riskantní. A investice do umění je jistota, protože takových zbohatlíků je díky nízkým daním poměrně slušná řada. Pokud bychom se chtěli odvolávat na statistiky, tak v Německu, které má v kapitalistickém hospodaření celkem dlouhou historii , lze dovodit stálý růst koncentrace majetku v rukou 5% občanů na úkor zbytku obyvatel. Vůbec nelze hovořit o tom, že každý schopný občan se může stát úspěšným podnikatelem.

JEdiný způsob jak může začít západní ekonomika konkurovat

JE také drasticky snítžit náklady na výrobu zboží. Jiná cesta není a nebude.