SPO a Zeman se derou na výsluní!

Všechny spřízněné osoby vybavené i značnými finančními prostředky se dávají do práce k převzetí voličské základny ČSSD. Co na tom, že tato pidistrana a v jejím čele působící Miloš Zeman nereprezentuje sociálnědemokratický směr. Vzniká tu nová strana s.r.o.,

která byla založena s jasným cílem odkrojit část voličů Paroubkovi a spojit se ve jménu vyšších cílů s ODS a TOP09. Není třeba mít program, když ho vlastně žádná současná strana zastoupená v parlamentu nepotřebuje. Stejně se vlastně jedná pouze o politické sekty bez vnitřní demokracie (sekty v drtivé většině skutečnou vnitřní demokracii nepodporují), které mají své interní a externí členy. Ti interní mají pocit, že o něčem rozhodují (opak je však pravdou). A pak jsou ještě ve hře dvě kategorie externistů. Ti co platí volební kampaň a rozhodují o tom, co bude vedení strany prosazovat. A druhá část externistů voličů, kteří se stali podporovateli konkrétní strany ve volbách v domnění, že se jedná o tu nejsprávnější stranu, která prosazuje celospolečenské dobro. K tomuto přesvědčení se propracovali sledováním TV. Nic dalšího k tomu nebylo třeba. Proto politické strany musí vynakládat velké částky peněz na mediální masáž občanů.

Úlohu mají usnadněnu takzvané osobnosti s vyhovujícími názory liberálního směru. Ty mohou prezentovat svá moudra zcela zdarma ve veřejnoprávní TV i ve dvou komerčních.

Z předchozího textu by mohl čtenář nabýt dojmu, že píšu v žoldu Paroubka. Není tomu tak. Pro pořádek jsem musel popsat situaci kolem podpory další nové straničky.

Bohužel stále platí jedno skoro přísloví: Každá země má takovou vládu jakou si zaslouží.

Počet mandátů získaný jednotlivými stranami ve volbách do zastupitelských sborů přesně vyjadřuje názory občanů voličů. Takže pokud v r. 2006 došlo k nerozhodnému výsledku, tak to občané tak chtěli, aby vznikla vláda se slabým mandátem, která za své činy ani nemůže být odpovědná. Politici mají přece svojí vizi ať nereálnou či více blížící se realitě, kterou se chystají prosazovat. Sílu k prosazení tohoto moudra získají od voličů podle počtu hlasů. Léky se před jejich použitím na lidech testují nejdříve nějakou dobu na zvířatech. Kroky politiků se zkouší na lidech bez předchozího ověřování bezpečnosti takových zásahů do chodu společnosti (ti mají vlastně svojí víru a ta se přece nemění s časem) . Proto by mělo platit, že politik by měl mít pouze jednu příležitost k ověření své politické vize. Pak při neúspěchu by měla být dána možnost někomu jinému, aby nedocházelo k opakování starých chyb.

Dokud se významná skupina občanů voličů nebude schopna dohodnout na způsobu řešení politické krize, do té doby bude trvat! Je jasné, že za nynější situace tu není ani jedna politická strana, která by byla schopna se současnými kandidáty vyvést zemi z krize. Ty mimoparlamentní nejsou dostatečně početné, aby ze svého středu byly schopné postavit na kandidátku skutečné politiky s vizí. A současné parlamentní strany sice takové politiky mají, ale ne na svých kandidátkách (vliv nízké vnitřní demokracie).