Tak co radíte?

Rozdávat těm, co "nejsou k výrobě potřební " peníze zdarma? Tož to se hlásím. Jsem skromný, takových 15 papírů mi úplně stačí.  K výrobě opravdu stačí málo lidí, ale ti zbývající, co by mohli najít uplatnění ve službách, zřejmě žádají příliš nebo jsou líní. Jak si jinak vysvětlit fakt, že mnohdy neseženete řemeslníka i když si na hodinu počítá i 800 Kč? Častokrát brání v uplatnění obrana monopolů /profesní komory/ pod záminkou "ochrany  spotřebitele". Kdyby  se pro mnoho výrobků nenašel kupec, museli by jít výrobci s cenou dolů - a ovšemže taky mzdy ve výrobních odvětvích. Pak by se ukázaly dostatečnými i mzdy ve službách. Jestli ovšem ty služby nejsou předražené v tom smyslu, že jde o činosti které zvládne kdekdo, takže pokud má dotyčný čas udělá si práci sám a peníze využije na nákup věcí, které si svépomocí nezařídí.

Re: Tak co radíte?

Stále platí, že řemeslo má zlaté dno. Naši lidé tak budou stále žádaní, naše výrobky ve světě kupované. V budoucnosti není vůbec problém, problém je nyní s chutí voličů přijmout změnu a dát výpověď všem, kteří tam 20 let předvádějí co my nechceme.

Bude líp.

Příčina a následek

Osobně si nemyslím, že by příčinou dluhové krize v eurozoně byl nadbytek pracovních sil. Tento problém sice zadlužování ovlivňuje, ale nevede k předlužování. Dluhová krize je v první řadě krize nezodpovědné politiky jednotlivých států a bank, které těmto státům půjčují, aby je udržely nad vodou, a které se na oplátku musí ze státních pokladnen ve jménu "menšího zla" zachránit. Státy si půjčují nad poměry, protože neexistuje žádná účinná sankce, která by zadlužování přiškrtila. Naopak, cítí se v bezpečí eurozony a jejich ekonomicky silnějších partnerů, jako je Německo a hřeší na to, že je z krize vytáhnou. Ale právě Německo zaznamenává ekonomický růst a  má nejnižší nezaměstnanost od roku 2008, i přes nadbytek pracovních sil!

Re: Příčina a následek

Ale přebytek pracovních sil je jistě břemeno, kvůli kterému (mimo jiné) si státy půjčují. Když západní země rozjížděly globalizaci, tak si myslely, že si akorát budou mastit kapsy. Řek bych, že brzy zapláčou všichni, kromě těch co se stačili napakovat na sto mlet dopředu. Odevzdat pracně a draho vyvinuté technologie a pracovní příležitosti do Asie může jenom blbec (i kdyby na tom vydělal). S  tím spojené problémy teprv začínají. A když EU "pomůže" brzo budem na kolenou i my.

Bastiat, či základní poučka o rozbité výloze

To všechno již bylo popsáno mnohokrát. Ať už je to základní liberální poučka o rozbité výloze, nebo Bastiatova petice výrobců svíček. Tady Bastiat krásně popsal problém s ochranářstvím lokálního trhu. Kdo chce, přečte si to a pochopí. Ostatním není dáno a tak budou pořád vidět svět v úzkých mantinelech.

http://bastiat.cz/co-je-videt-a-co-neni-videt-vii-omezovani-dovozu/

Re: Bastiat, či základní poučka o rozbité výloze

Však nás ty základní poučky liberálů dovedli do dluhové pasti. To jsou ty světlé zítřky? Ani komunisté by se nemuseli stydět za svá moudra při porovnání s těmi liberálními.

Je to podobné jako s těmi daňovými ráji, které jsou dle liberálů v pořádku. Přitom je nad slunce jasnější, že jejich existence hrubě diskriminuje všechny živnostníky a střední podnikatele.

Dluhy jako katalyzátor změn

V současném pojetí způsobu našeho života nemůže být jiné řešení než dluhy. Doměnka, že takhle budeme žít do nekonečna a budeme jen orientováni na spotřebu a poměřováni růstem HDP je velmi naivní. Ty dluhy eurozóny, ale i dalších ekonomik jsou totiž jen katalyzátorem přicházejích změn. Scénářů asi existuje spousta. Od katastrofických až po  hlášky bankéřů "vždyť žádná krize není, tak ji nepřivolávejte, v klidu si u nás uložte peníze".

Takže si myslím, že ty dluhy jsou průvodním jevem snahy co nejdéle udržet výrobu, zaměstnanost, spotřebu. To vypadá jako bohulibý záměr, jenže sami cítíme, že něco není v pořádku. Pro výdělek jsme ochotni vyrábět cokoli, a kamkoli to odvést. Nebo nakupujeme potraviny z Číny, Argentiny,.. aniž bychom řešili, že zemědělec vedle nás nemá co do huby.

Prostě si myslím, že ty dluhy nás přimějí k tomu vrátit se ke společenství, kdy budeme žít se sousedy, budem věďět proč  a co kupovat a za co utrácet (pokud budem mít za co).

Re: Dluhy jako katalyzátor změn

Nereálné, utopistické.

pan uhodil

hrebicek do hlavicky. Zvyseni poctu lidi ve sluzbach je nesmysl, tim ze si budeme navzajem prat kalhoty se jidlo nevyrobi.

Re: pan uhodil

No já bych řekl, že je třeba dělat to co je potřeba. Jestliže máte pocit, že je málo jídla, tak ho začněte vyrábět. Pokud lidé budou poptávat "praní kalhot", bylo by socialisticky hloupé (ale typické) jim místo toho nabízet více jídla.

Bláboly

Jednak se za sto let zvýšil počet obyvatel Země sedminásobně - z jedné miliardy na sedm. Vyšší počet lidí, více hladových krků, potřeba více pracovních míst. I s těmito počty a napříč pokročilé automatizaci se daří udržet relativně nízkou nezaměstnanost a vzrůstající životní úroveň obyvatelstva. A to nikoliv díky sociální politice státu, ale díky volnému trhu.

Zvýšené výdaje na sociální stát rozhodně nejsou důsledkem toho, co říkáte, ale jen a jen důsledkem silné tradice sociálního státu spolu se zvyšujícími se nároky. S tím, jak roste životní úroveň aktivní části populace - čistých plátců, korelují nároky té neaktivní části - čistých příjemců. K tomu si přidejte stárnoucí populaci, čímž se zvyšuje počet čistých příjemců, snižující se fertilitu, kdy při dlouhodobém trendu snižujícího se koeficientu (v současnosti 1,3 dítěte na matku), čímž se snižuje počet čistých plátců a zvyšující se státní administrativy - tedy opět čistých příjemců... a máte jednoznačný důsledek.

Re: Bláboly

Byť se automatizace zvyšuje, počty pracujících neklesají, spíše stoupají, a to při větším počtu lidí. Je to přirozené. Stroje sice zastanou většinu hrubé práce, čímž se snižují nároky na lidskou sílu, ale rostou nároky lidí na kvalitu života, čímž opět rostou požadavky na služby. V posledních sto letech se velká část lidské práce přesunula z výroby do služeb. Dále se lidská síla přesouvá do vědy, výzkumu, anebo do oblasti plánování - zkrátka řečeno, lidé více než rukama, pracují hlavou.

Jste si jist,

že víte, co znamená slovo dumping?

Re: Jste si jist,

Podoby dumpingu mohou být i podle Wikipedie různé. Tak moje definice v blogu je takovým rozšířením i na oblast neúplné legislativy Číny, kdy je tím vytvořeno rozdílné ekonomické prostředí pro výrobu (chybí ekologická legislativa).

Souhlas

Nad tímto tématem se zamýšlím již delší dobu a souhlasím s vámi. Zajímal by mne názor nějakých studovaných makroekonomů, kteří by mi případné omyly v této hypotéze vyvrátili. Pořád se zvyšuje produktivita práce, ale nějak se zapomíná co s výrobky, které se vyrobí. Pokud je těchto výrobků nadbytek, vede to k tomu, že se sníží jejich produkce a tím pádem vznikne nějaký nezaměstnaný. V konečném důsledku to je tak, že pracující, kromě daní na provoz státu, musí určité procento daně dát nezaměstnaným, aby si mohli koupit jejich výrobky. Díky strojům již lidé měli dávno pracovat mnohem méně, než standardních 40 hodin týdně. Pokud by zůstaly i stejné mzdy pro lidi, střídající se na jednom stroji, tak si myslím, že vydělané peníze by se otočily např. v cestovním ruchu.

Re: Souhlas

Již před dvěma sty lety tvrdili někteří, že nebude práce, pokud budou lidé nahrazení stroji. Nezdá se, že by to až tak moc fungovalo.

Jen tak na okraj

Nebylo by fér naopak ty výrobky z Číny podporovat a snažit se vyrovnat životní úroveň.  Vy totiž jčíte pouze o svém dvorečku.  Když nebude cizí dvoreček stejně výnosný, půjdou sem ti chudáci od jinut. Třeba i násilím.

I to je třeba zvažovat.

Jen nevím, jaké doporučení budete dávat potom.

Re: Jen tak na okraj

Tak uvažují bohatí, kteří si myslí, že na ně neplatí žádná omezení. Vše se vztahuje jen na střední třídu a chudé. Pokud jim stádo neuvěří, tak straší chudáky z Afriky a jiných zbídačených zemí.

Aby se tak nestalo, tak je vhodné EU integrovat a ne ji rozbíjet.

"Když tedy těm nezaměstnaným

nedáte finanční prostředky na zdroje, tak si je nekoupí a také

se neprodají."   To je fakt. A kde že sebereme (sebere stát) ty finanční prostředky na zdroje?   Buď nás dále zdaní, nebo si půjčí. A znovu: půjčka se jednou musí splatit i s úroky (což vy, přes všechny vaše proklamace nechápete).

Re:

Vy si prostě dedovedete představit řešení. Proto i současná vláda nic rozumného v tomto směru nedělá. Ona si vláda radši půjčuje od komerčních bank za vysoký úrok a nehledá možnosti jak si půjčit od ČNB za diskontní sazbu. To by již i vláda USA dávno zbankrotovala pokud by si nepůjčovala opakovaně na věčnou oplátku od FEDu. Taková řešení lze používat pouze po omezenou dobu než se najde komplexní řešení. Vláda je však nechce hledat, protože není myslící, ale pouze věřící svým kmotrům.