Proč české vlády samy nevyřešily případ MuS?

Z médií se dozvídáme, že švýcarští žalobci oceňují vzniklou škodu českému státu (ministerstvu financí) na více než osm miliard korun. Současně se dnes ví, že tito žalobci se začali zabývat tímto případem již v r. 2005. O svých přípravách ke vznesení žaloby u švýcarského soudu informovali českou vládu s dotazem, zda se necítí být poškozena.

Rejstřík trestných činů u bývalých správců MuS je dle stanoviska švýcarské prokuratury poměrně pestrý. Od podvodů, zpronevěry, korupce až po praní špinavých peněz. Podle Respektu dorazila první žádost o připojení se Česka k trestnímu stíhání na pražské státní zastupitelství už vloni v květnu. Pak začalo asi obvyklé kolečko mezi státními orgány, které vyšumělo do ztracena. Vláda tím dala jasně najevo, že jí asi žádné peníze nechybí. Možná to bude mít hlubší příčiny než jen skutečnost, že české právo nezná pojem zpronevěry manažerů firmy, kteří ke škodě vedené společnosti manipulují s financemi ve svůj soukromý prospěch. Tuto díru v trestním právu možná vědomě přehlížely všechny vlády od r. 1993. Podobně se přece privatizovala za firemní peníze celá řada dalších průmyslových podniků. Nyní pouze můžeme spekulovat, že to byla uměle vytvořená právní chyba, aby se mohla zavřít ústa případným kritikům těchto zjevně nekalých praktik, kdy byla poškozována práva nejen státu, ale i drobných akcionářů.

Manažeři s příslušnými konexemi se tak celkem snadno zmocnili vedených firem a pak záleželo na jejich odborných schopnostech, zda firmu udrželi na trhu nebo ji potopili a zbytky peněz vyvedli na svá zahraniční konta.

Teď jsme tedy svědky situace, kdy ve Švýcarsku je počínání bývalých manažerů MuS pokládáno za trestné podle jejich práva, ale v Česku se vlastně nic nestalo. Tady by se dalo aplikovat přísloví: Ryba smrdí od hlavy. Lze pak nyní očekávat upřímnou snahu o získání zjevně ukradených miliard Kč? Vláda se přece vyjádřila, že najme právní firmu ve Švýcarsku k obhajobě majetkových práv Česka, ale o případném vydání podezřelých k trestnímu stíhání nepadlo ani slovo. Šikovně nastavený Trestní zákon a Trestní řád v české sbírce zákonů je na straně podezřelých.

To se spíše přezkoumává oprávněnost pobírání invalidních důchodů z řad většinové populace. U těch ostatních si to však úředníci nedovolí. Každá koruna je najednou dobrá. Na chudý lid musí být přece přísnost. Chudák je odsouzen i za krádež bochníku chleba. To se manažerům s  trestnými činy v řádu miliard nemůže stát.