Každopádně, pokud na Staromáku nějaký sloup postaví, bude to jen obyčejná replika. Potom se nabízí otázka, není-li taková akce zbytečná (z pohledu autora té kopie určitě nikoliv). Historická hodnota veškerá žádná. 

"Prach jsi a v prach se obrátíš" platí i pro umělecké díla, nic není věčné a nic není nenahraditelné (pesimističtější verze: nic není nepostradatelné, protože ti, kteří by daný předmět v určité době postrádali, se také nevyhnutelně v prach obrátí... i oni budou nakonec zapomenuti).

Dotčené náměstí je sice velké, ale hodně frekventované. Važme si posledních zbytků volného prostoru v centru města. Nenechme si jej zmenšovat, byť by důvody k tomu vypadaly i bohulibě.

Dostavba sv. Víta taky není moc stará - a výzdoba některých částí je vyloženě novodobá - a jak táhne turisty. 

Příznačné je, že stavbu tyto repliky, bez historické hodnoty nezaplatí to sdružení, které postavení sloupu propagovalo, ale daňový poplatník. Sláva můžeme znova oslavit porážku Švédů, kteří byli v 30. leté válce spojenci  českých stavů. A nadávat na české průkopníky hokeje, že nechtěli reprezentovat Rakousko, ale již před 1. sv. válkou se u mezinárodní hokejové federace zaregistrovali jako samostatný stát.

Zaplatí to stát? To je mi novinka .... sem s důkazy, pane Hlavatý

Vážený autore,

v každém případě je nutné brát do úvahy, že tehdejší Národní výbor protestoval proti zboření Mariánského sloupu. Byla to hloupost.

To máte pravdu pane Řezníku, i Masaryk to odsoudil

Když už Staroměstské náměstí, kde bude stát Hus vedle mariánského sloupu, tak snad připomenout, že postava Husa a jeho vizáž jsou z německého luterského prostředí z 16. století, kdy byl Hus připodobňován ke sv. Janu Křtiteli. Stejně jako Jan Křtitel "vyrovnával stezku pro příchod Krista", tak Jan Hus připravoval pravou reformaci Martina Luthera. Do českého prostředí byla tato podoba převzata až v 19. století, později paradoxně rovněž i ve Vávrově filmu Jan Hus.

Jinak Hus byl malý, plešatý a otylý. Na pomník by to asi nebylo.

Zdroj: Sborník Zrození mýtu,Robert Novotný, Petr Šámal a kol., Paseka 2011, stať "Kdy Jan Hus zhubl a nechal si narůst plnovous" od Mileny Bartlové.

Otto, zkuste Sedláka, dodnes nepřekonaná studie o Husovi. Pokud neseženete, rád půjčím

Vážení, já se Vás ptám, jak podle Vás mohli Češi cítit lásku k monarchii v roce 1918. K té monarchii, která v právě skončené válce je připravila o nejbližší přátele a příbuzné, kteří padli ve válce za zájmy, které nám byli zcela cizí?

Pan Oulický si například tu monarchii idealizuje. Kdyby existoval stroj času, tak bych mu tu radost dopřál: Posadil bych ho do toho stroje času, odvezl bych ho do roku 1916, dal bych mu pušku z výbavy tehdejší rakousko-uherské armády a poslal ho při nejbližším nočním útoku proti ruským zákopům. Asi by reagoval jako kadet Biegler ve filmu o Švejkovi. Ten neustále hovořil o tom, že chce vyniknout na poli cti a slávy, a tak mu hejtman Sagner řekl: "Dostanete příležitost." Kadet Biegler se potěšeně usmál. A Hejtman Sagner dodat: "Při prvním nočním útoku." A kadetu Bieglerovi spadl úsměv.

Pane Oulický, obdivujete tehdejší monarchii, ale jít do války byste za ni nechtěl, že? Ale ti lidé, kteří ten sloup porazili, byli přesně ti, kteří v právě skončené válce ztratili syna, synovce, bratra, zeťáka, manžela apod.. Jak asi v roce 1918 tu monarchii měli milovat?

Můžete mi to říci, kadete Oulický?

Když mě oslovujete, pane Beneši, bývá slušností oslovit mě jako reakci. Takto třeba nemusím vůbec Vaše otázky postřehnout.

Pane Beneši, v jistém ohledu sice máte pravdu, ale nesmíte své vědomosti čerpat pouze z díla pana Haška. Víte, já mluvím o monarchii jako celku a nevytrhávám jedno její období. Opravdu si stojím za tím, že ono "úpění pod Habsburky" nebylo takové, jak se nám snažili pak mnozí předestírat. Souhlasím s tím, že válka není dobrá věc a málokomu se chce ve válce umírat.

Na otázku, zda bych byl ochoten jít do války za tehdejší monarchii Vám neumím odpovědět, neboť si nejsem jist, zda bych byl ochoten jít do války za jakýkoliv stát, tedy i za tuto republiku. Já to nevím. Pokud však takové rozhodnutí někdy, nedej Bože, budu muset učinit, věřím, že se rozhodnu správně. Ale jak se rozhodnu, to říci neumím.

No, vidíte, a teď si představte, že Habsburská monarchie je posledním obdobím, kdy tento národ měl svou hrdost, sebevědomí, kdy byl dokonce i z nejvyšších kruhů ctěn (kupříkladu poslední císař, Karel, uměl česky perfektně, měl v Čechách mnoho přátel a rozhodně nebyl nějakým německým šovinistou), kdy nedocházelo v tomto prostoru k národnostním třenicím násilného charakteru, kdy vedle sebe dokázali v relativním poklidu žít Češi, Němci, Maďaři, Slováci, kdy jsme se nemuseli poklonkovat mocnostem, bát se o existenci národní svébytnosti, kdy nehrozilo rozkradení do rukou nenechavců, kdy právo mělo hodnotu a dané slovo něco znamenalo ....

Od té doby zažívá naše zem jen nepřetržitý morální úpadek a setrvávající destrukci hodnot, z nichž naše tisíciletá historie vychází

Vaše slova o morálním úpadku jsou zcela vytržena z kontextu Evropy. Morálně jde dolů celá Evropa, což se projevuje zejména tím nejhorším multikulturalismem.

A Němci? Povídejte mi něco o jejich národnostní snášenlivosti, prosím Vás. Upozorňuji však, že jsem byl v Osvětimi i v Lidicích.

To harampádí bude na volné ploše překážet. Rychlé odstranění sloupu, nejlépe hned po jeho postavení, bude velmi praktické

To Vám komunistům je podobné. Ale u Vás to nebude z přesvědčení, ale ze závratě z kolotoče

...nemám jediný důvod bránit znovuvztyčení mariánského sloupu...byť by to byl smybol CaK říše....berme to prostě....jak píše i kolega Hermánek...jak navrácení historické památky na její místo..... poté co byla stržena jakousi recesistickou bojůvkou .....vedenou skutečně frantou sauerem......tento čin s valstenectvím neměl společného ani onoho pověstného zbla....

To by mně zajímalo , jestli je symbol habsburské monarchie také Národní divadlo, na které nemalou částkou přispěl císař František Josef

Nebo Rudolfinum, což je nejen doklad habsbuské poroby, ale i krvavý symbol nacistické zlovůle.