Podle Severoatlantické smlouvy se tak může, ale nemusí stát při ohrožení smluvního státu, protože v článku č. 5 Severoatlantické smlouvy se pokládá za ozbrojený útok na jednu nebo více smluvních stran ozbrojený útok na území kterékoliv smluvní strany v Evropě nebo Severní Americe, loď nebo letadlo kterékoliv smluvní strany.
Smluvní strany se dohodly, že ozbrojený útok proti jedné nebo více z nich v Evropě nebo Severní Americe bude považován za útok proti všem, a proto odsouhlasily, že dojde-li k takovému ozbrojenému útoku, každá z nich uplatní právo na individuální nebo kolektivní obranu, uznané článkem 51 Charty Spojených národů, pomůže smluvní straně nebo stranám takto napadeným tím, že neprodleně podnikne sama a v souladu s ostatními stranami takovou akci, jakou bude považovat za nutnou, včetně použití ozbrojené síly, s cílem obnovit a udržet bezpečnost severoatlantické oblasti.
Aby nevznikly pochyby, že se tak může stát téměř kdykoliv, obsahuje článek č. 6 Severoatlantické smlouvy klausuli, že i útok na okupační síly kterékoliv smluvní strany v Evropě se považují za útok opravňující k zásahu ostatní členy NATO.
Pošle-li smluvní stát své okupační jednotky do nečlenského státu Evropy, tak útok na tyto vojenské jednotky bude podnětem ke spuštění „obranného mechanismu“ ostatních členských států „obranné aliance“ NATO.
Pro účely článku 5 se za ozbrojený útok na jednu nebo více smluvních stran pokládá ozbrojený útok na území kterékoli smluvní strany v Evropě nebo Severní Americe, na alžírské departementy Francie, na okupační síly kterékoli smluvní strany v Evropě, na ostrovy pod jurisdikcí kterékoli smluvní strany v severoatlantické oblasti severně od obratníku Raka, či na lodě nebo letadla kterékoli ze smluvních stran, jež se nacházejí v oblasti kterékoli smluvní strany.
Jaké záruky vidí naše vláda v takovém svazku, který vlastně nezaručuje pro Česko žádnou bezpečnost, když smluvní strany mohou, ale nemusí vůbec žádné obranné kroky podniknout? Jedině v případě, že se jim to bude hodit, tak se pustí do své individuální akce. Co je to za organizaci, když má ve svých stanovách, že rozhodující je individuální vyhodnocení situace? Z uvedeného plyne, že to pro nás znamená pouze závazky a žádné záruky bezpečnosti. Na podobné úrovni byla zaručena naše bezpečnost i v roce 1938 a výsledkem byl protektorát Čechy a Morava.
V porovnání s tehdejším stavem přibylo ještě riziko, že válečný konflikt může být vyvolán i provokací členského státu NATO jeho svévolnou okupací jiného nečlenského státu, kdy na jeho jednotky bude proveden odvetný útok.
Plné znění Severoatlantické smlouvy zde: http://www.military.cz/accessories/nato/treaty_cz.htm
Reakce na podněty čtenářů:
Tomáš Trusina
Takže naším spojencem má být kdo (podle vás)? Vyslovte se, prosím, jasně a bez vytáček.
Spoléhat se na vojenské pakty může být ošidné. Naše zkušenosti tomu napovídají. Je tu však již delší dobu organizace, která by lépe plnila úlohu zajištění bezpečnosti a urovnávání vzájemných sporů. Jen by musela být vůle k jejímu plnému uplatnění. Ve Wikipedii je uvedeno, že v ní jsou všechny evropské státy a také dokonce i USA a Kanada.Bohužel ze strany USA není zájem o rozvinutí činnosti této organizace, protože NATO je její soukromá iniciativa – dá se říci, že NATO = USA a to doslova.Také se to projevuje na tom, že tato organizace prosazuje hlavně zájmy USA!
Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE; anglicky Organization for Security and Cooperation in Europe, OSCE) je mezinárodní bezpečnostní organizace vzniklá roku 1995 transformací Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě (KBSE, též Helsinská konference). OBSE sdružuje převážně evropské státy. Členem je 57 států, kromě států v Evropě a při Středozemním moři také státy zakavkazské, středoasijské a USA s Kanadou.
Rudolf Polanecký
Pan Soudek je evidentně zmaten ze svého vlastního výkladu. Je-li napadena členská země NATO má právo žádat kolektivní ochranu, a ta jí bude poskytnuta. Že pan Soudek nechápe neozbrojenou pomoc je čistě jeho problém. Například náš stát poskytl při společné akci cjemiky. Pokud se členský stát ubrání sám, nemusí kolektivní ochranu požadovat. A ta okupační vojska? Ano, tohle je zčásti přežitek, protože se jednalo p okupační vojska Spojenců na území posthitlerovského Německa v rice 1949.
Z čeho usuzujete, že pomoc bude poskytnuta? V článku č. 5 se píše ... každá z nich uplatní právo na individuální nebo kolektivní obranu...... pomůže smluvní straně nebo stranám takto napadeným tím, že neprodleně podnikne sama a v souladu s ostatními stranami takovou akci, jakou bude považovat za nutnou, včetně použití ozbrojené síly. Zde se tedy neuvádí, že se jedná o jednoznačný závazek. Strany zváží zda něco podniknou a pak teprve možná k nějaké akci dojde!
