Kdo způsobil krizi v ČR? Nebyli to chudí?

Z mnoha zdrojů slyším, že za tuhle hospodářskou krizi mohou bankéři. Banky nadále dělají to, co dělaly vždy. Okrádají klienty. Dělají to od pradávna a jsou úplně bez viny, protože dělají pouze to, co dovolují zákony. Banky nejraději půjčují peníze. To je velmi zajímavé a výnosné. Co když lidé nesplácejí? To jim nijak nevadí. Je to dokonce lepší než kdyby spláceli, protože úroky stále narůstají. Když bance dojde trpělivost, tak se domluví s exekutory a společně dlužníka oberou o všechno. Občas vzniknou ztráty, ale to uhradí pojišťovna nebo stát (daňoví poplatníci). Je tedy zřejmé, že banky žádnou krizi nemohou způsobit ani v případě, že by chtěly. Podnikatelé na krizi také nemají skoro žádný podíl. Rádi by vyráběli více čehokoliv, ale tržní podmínky je nutí  zavírat výrobní provozy. Mzdy jsou totiž příliš vysoké a tak se nejraději stěhují do zemí, kde jsou dělníci ochotni pracovat za čtvrtinové mzdy.

Vinu tedy mají chudí. Oni krizi zavinili a neustále ji prohlubují. Oni totiž nic nekupují, přitom sklady a supermarkety jsou přeplněné. Žádný podnikatel si nemůže dovolit vyrábět na sklad. Nezbývá mu nic jiného, než propustit pracovníky. Ti, když nemají práci, nedostávají mzdu a přestávají nakupovat. Chudých nenakupujících občanů je čím dál více a s časem jich neustále přibývá.

Ekonomičtí odborníci nás uklidňují, že to jsou normální a předvídatelné cykly, že musíme nejdříve dosáhnout dna, pak se odrazíme nahoru. Když oživení nenastává, tak vymyslí další pokles ekonomiky. Po půl roce, když se nadále propadá výroba, vymyslí další křivku poklesu a tím zdůvodní setrvání na dně nebo v ještě hlubší krizi.
Mnoho občanů si pomyslí: To máme geniální ekonomy. Řada z nich studovala na nejlepších univerzitách, ti tomu určitě rozumí.
Jen málokdo řekne, že je to blábol člověka odtrženého od reality a života v ČR. Krize se projevila s určitostí i u nás. Jak ji řešit? Lidé přestávají kupovat nepotřebné věci. Nebude nutné proti nim nějak zakročit?

Již za éry exprezidenta Bushe se v USA radilo občanům, aby utráceli. Tím měli podpořit růst ekonomiky.

I v naší zemi se našli podobně geniální poradci. Proč si třeba nezaměstnaní nezaloží nějakou firmu? Kdyby každý čtvrtý nezaměstnaný založil firmu, nezaměstnanost by u nás zmizela, protože by údajně všichni zbylí žadatelé našli u nich práci. Je potřeba na MPSV založit komisi a ta by pak v jednotlivých krajích založila další komise a ty by v okresech iniciovaly založení neziskových organizací placených státem, které budou radit nezaměstnaným, jak založit firmu. Na to se peníze v rozpočtu určitě najdou. I bezdomovcům by tyto neziskovky mohly radit, jak zakládat firmy pro ně.

Kdysi dávno doporučil jeden známý ekonom vládám, aby rozdaly mezi lidi peníze, jen tak zadarmo. Lidé ty peníze okamžitě utratí a sklady zboží se vyprázdní a mohou se vyrábět nové výrobky. Dát lidem jen tak peníze nebyl zase tak špatný nápad. V loňském roce to v určitém rozsahu ověřovali i v Číně a tam pro ekonomický rozvoj již mnohé vykonali.

Jeden náš poslanec (hluboce věřící křesťan) navrhoval opačný postup. Lidé ty darované peníze hned ten týden, kdy je dostanou, prochlastají a prokouří. Je potřeba jim snížit dávky.

Pokud by si stát ponechal monopol na alkohol, tabák a hazardní hry, tak by se přece ty darované peníze státu hned vracely. Takto stát bezdůvodně podporuje podnikatele ve výše uvedených oborech. Uvedený poslanec spíše spoléhá na křesťanskou charitu, která by se o občany bez příjmů mohla postarat. Stát se do svobody občanů nemá plést. Jen toulaví psi potřebují útulky s podporou státu a obcí.

I feudálové dobře věděli, že své poddané mohou odírat jen po určitou mez, neboť kdo by potom platil daně a odváděl desátky? Když všichni budou žebráky, bude i pokladna prázdná. To platilo za každého režimu, tedy i dnes. Přesto se občas objevily vládnoucí třídy, které přivedly své poddané obyvatele na úplné dno, ale tím pádem zkrachoval i jejich stát.
Napodobovat takové imbecily mohou dnes zase jen podobní imbecilové.
Není to tak dávno, kdy se ve Venezuele vzbouřili chudí počtem značně převyšující polovinu voličů proti jejich odírání a přes sýčkování dosavadních vládnoucích elit si svobodně zvolili za prezidenta Ugo Chaveze s výrazně levicovými názory.