Jan Fischer se jeví nejvhodnějším předsedou vlády i po volbách do..

poslanecké sněmovny parlamentu v květnu 2010.Skoro každý den se dozvídáme od našich novinářů, že se tu jeden a pak zase celá skupina politiků  dopouští nekorektního jednání vůči občanům této země. Slovo lež , polopravda, korupce je vysoce frekventované ve spojitosti s politikou dneška. Zloděj křičí, chyťte zloděje!

Situaci zhoršuje manipulace s veřejným míněním ze strany novinářů a redaktorů TV. Oni sice nejsou primárně původci dezinformací, ale pilně se na jejich šíření podílí. Jak se říká: Za peníze v Praze dům. V zápalu boje se jim tedy podařilo nakydat hnůj na všechny parlamentní strany bez rozdílu. Je úplně jedno, co je pravda a nebo jen domněnka. Jako potenciální volič jsem tedy informován v médiích, že z této nabídky si nemohu seriozně zvolit.

Co je tedy cílem těchto kampaní? Mám ve volbách podporovat Frantu Vonáska z nějaké neznámé pidistrany o němž nic věrohodného nevím? Nebo je cílem, aby všichni voliči kromě politiků zůstali v době konání voleb doma? Také bych mohl volit menší zlo z těch nabízených, ale tím bych se vystavoval riziku, že se při nerozhodném výsledku voleb mezi levicově a pravicově orientovanými stranami politici dohodnou na tzv. kompromisu (rozdělí si podíl na korupčním koláči státních zakázek). Nabízí se však ještě jedna možnost. A ta by mohla být i bez enormních finančních prostředků na volební kampaň úspěšná a současně i přijatelná pro většinu potenciálních voličů.

Dovedu si představit, že bych mohl podporovat nový politický subjekt orientovaný na reformy bez účasti zdiskreditovaných politiků, který by založil současný předseda vlády Jan Fischer. Tato myšlenka vychází z poznání, že v Česku nestačí jen formulovat program rozvoje země. Zpracovat uskutečnitelný program dokáží ČSSD, ODS i KDU – ČSL nebo i jiné neparlamentní strany. Těmto stranám však chybí to nejdůležitější. A tou je důvěra voličů,
že jsou schopny jej realizovat bez zbytečných chyb. Možná, že některá z nich by to
i v současných podmínkách uměla, ale naše média se postarala o jejich zpochybnění
ať náhodně nebo záměrně.

Výše zmiňovaný politik Jan Fischer (je politikem přestože není členem politické strany) má mezi občany ČR velkou míru podpory. Domnívají se, že dovede problémy země správně pojmenovat a navrhnout přiměřená řešení. Ta by v případě podpory příslušného počtu zvolených poslanců nově založené strany v PSP (předpoklad > 50% celkového počtu poslanců) dokázal i prosadit.

Tímto tedy navrhuji Janu Fischerovi, aby zvážil možnost aktivního zapojení do politiky této země i pro příští volební období PSP. Od roku 1990 se až nyní objevila možnost vzniku politické strany vedené politikem, který by mohl mít podporu voličů napříč politickým spektrem.