Jak na „Aktuálně“ plivali na Paroubka.

Prý rozložil národní socialisty. A dokonce se našlo několik nespokojených demonstrantů s plakáty za tisíce Kč. Kdo asi financoval jejich počínání? Také se jeví odvážným tvrzení, že se jedná o stranu jednoho muže. To by spíše slušelo pro označení TOP09. Vždyť Paroubek má tolik nepřátel, že tato nově transformovaná strana s ním v čele spíše od médií získá jen negativní reklamu.

V Obecním domě v Praze se sešli téměř všichni současní členové národních socialistů včetně řady nových členů. Lze tak v tomto případě hovořit o rozkladu? Spíše se jedná o přání než o skutečnost. Teprve skutky nové strany ukáží, zda se jedná o životaschopný projekt. Program je jedna věc a jeho uskutečňování mohou provázet objektivní potíže.
Navíc drtivá většina českých občanů dnes nezná ani program politické strany, kterou takzvaně volili. Proto se do čela stran staví obecně známé osobnosti. Od občanů je to vlastně volba mediálně schopných proroků a jejich nohsledů. Dalo by se to nazvat moderní formou náboženství. Aby však proroci měli úspěch, tak obvykle potřebují příslušné stamiliony k vedení předvolebních kampaní na získání věřících občanů (přetažení od jiných proroků). K tomu také napomáhá neschopnost proroků, kteří ovládali v předchozím volebním období parlament a nedokázali se vypořádat s ekonomickým poklesem a všeobecným zdražováním všeho zboží. Víra jejich voličů těmito vlivy klesá a jsou pak ochotni podpořit   jiného proroka. Shánění peněz na volební kampaň má však stinné stránky. Peníze dnes mají pouze úspěšní kapitalisté a ti své sponzorské dary nedávají zadarmo. Tak se dosud obvykle stávalo, že po volbách bylo vše jinak než před nimi. Lidé si musí vybrat, zda chtějí být klamáni nebo spíše svou víru upřou ke straně, která jim místo mohutné předvolební kampaně poskytne perspektivu do budoucna. Na demokracii si většina občanů ještě nedovede hrát, tak jim nic jiného nezbývá. Oni o ní pouze slyšeli například v souvislosti se Švýcarskem, ale jinak o ní mnoho nevědí. Čeští voliči se přece obvykle rozhodují u televizní obrazovky. Pokud jim TV nenaservíruje příznivý obrázek příslušného proroka, tak dosud nevýznamná politická strana nemá mnoho šancí uspět. 
Dalo by se tedy říci, že lidé nižších i středních vrstev v Česku se skoro vědomě nechtějí mít dobře. Podporují strany, které mají nejvíc peněz na volební kampaně od bohatých sponzorů, kteří jim je dávají, aby vládly v jejich prospěch. O něj se sponzoři nebudou dělit ani s těmi dalšími podnikateli, kteří nic nepřispěli. Voliči v této hře vystupují jen jako užiteční idioti, na které se usmívají proroci pouze před volbami. Zřejmě už zapomněli na vyprávění svých dědů, kteří si po 2. světové válce řekli: Už bylo dost bídy a nezaměstnanosti pod vedením ekonomicky efektivních kapitalistů. K čemu efektivita, když nakonec z toho většina občanů nic neviděla? Bohužel na politické scéně kromě komunistů nebyla žádná síla, která by jejich touhy dovedla pojmenovat a získat jejich víru.
Nyní se možná historie opakuje, zase tu máme podobné počty nezaměstnaných jako za 1. světové krize. V Evropě není stát s jiným společenským zřízením, aby se ho neoliberálové museli obávat. Tak proč by měli tolerovat existenci sociálního státu? Spíše ještě došlo ke zhoršení situace investicemi nadnárodních společností do zemí Asie, kdy je odtud dováženo levné spotřební zboží. Lehký průmysl pod tímto tlakem v Evropě zanikl a zbylý kapitál byl zřejmě použit na finanční spekulace, které nyní ohrožují reálnou ekonomiku v Evropě možná více než import z Číny. A česká vláda se nyní staví negativně k možnosti zavedení Tobinovy daně na finanční spekulace, které se významně podílí na útoku na stabilitu jednotlivých států EU. Tím vlastně česká vláda vzkazuje Evropské unii, že si přeje pád Eura. Pořád se hovoří o nevyhnutelnosti globální ekonomiky, ale může skutečně fungovat bez negativních vlivů, když není globální stát? Nemusíme chodit daleko. Měnová únie se Slovenskem vydržela v řádu měsíců, než byla zrušena.
Současná vládní koalice vůbec neví, která bije. Její dosavadní výsledky při řízení státu to zjevně potvrzují. Pokud v jejich řadách jsou schopnější politici, tak nyní nemají hlavní slovo. 
Jinak i v Číně pochopili, že demokracie na americký způsob ještě neznamená nutnou podmínku k růstu ekonomiky. Přidrželi se osvědčeného direktivního řízení v nezbytné míře a ejhle jejich stát před očima rozkvétá. Inspiraci nalezli také v Singapuru, kde existuje dodnes režim jedné politické strany a ekonomika je na vysoké úrovni. Samozřejmě se museli  direktivně vypořádat s různými filuty, kteří si pletou vládu s dojnou krávou. K tomu je zapotřebí  mít i jistou míru kultury, kde zločinec není hrdina.  Kdepak jsou sýčkové, kteří prorokovali, že jejich ekonomika zkrachuje, když se vydali tzv. třetí cestou privatizace? Připomínají mi ty proroky, kteří čas od času obcházejí lidi a pokouší se je zverbovat do nějaké nové náboženské sekty s poukazem, že konec světa nastane již příští rok.

Na české scéně se objevil nový politický subjekt s orientací levého středu. 
Jste nespokojeni se současnou vládní koalicí a zároveň ve vás nevzbuzuje náklonnost ČSSD, tak potom máte možnost volby mezi stranou LEV21 (Levice 21. století) nebo KSČM. Také nemusíte volit nikoho, ale to situaci nijak nezlepší. Budou vás sice neoliberální proroci i s jejich novinářskými nohsledy strašit, že se budete mít jako za Husáka. Dokonce ani banány pak možná nebudou pravidelně v obchodech. Z čeho tak usuzují, to se nedozvíte, protože to sami nevědí. Jinak obecně lze říci, že takový výprask ve volbách by pravicovým stranám i ČSSD jenom prospěl. Aspoň by se v nich mohli prosadit politici s novými vizemi.