Jak je to s těmi průzkumy veřejného mínění?

Lidé věří nejvíce těm politikům, o nichž toho ve skutečnosti mnoho nevědí. Různé průzkumy zveřejňované na webu i v TV to jasně potvrzují. Tak nyní se údajně největší důvěře těší Ústavní soud, Václav Klaus a starostové obcí a měst.

Občané ve svém mravenčím úsilí o získání živobytí alespoň na uspokojení základních životních potřeb nemají čas a ani chuť sledovat zevrubně politiky všech úrovní. Nebýt novinářů, tak by byli všichni politici hodnoceni stejně dobře. To je patrné z reakcí občanů, kteří jsou průběžně zpracováváni neobjektivním zpravodajstvím v TV a na řadě webových portálů, které stále odebírají většinu informací z jediné tiskové kanceláře (ČTK). A téměř nikomu není divné, že jsme si tu zachovali osvědčený komunistický model na ovlivňování veřejného mínění. Největší parlamentní strany dohlíží na veřejnoprávní TV a rozhlas svými zástupci v kontrolních radách těchto institucí. Stejný model je zaveden i pro ČTK. Pokračuje tak politika „Národní fronty“ důvěrně známá z doby Husáka. Tzv. levicová ČSSD verbálně útočí na ODS, ale v zákulisí jsou jejich politici celkem zadobře. Hlavně si nechtějí nechat zaneřádit rybník novými nezávislými kapry a štikami. Tak zařídili přijetí diskriminačních zákonů pro přístup mimoparlamentních stran do veřejnoprávních médií a tím jejich vyloučení ze zorného pole občanů. Nemohou se tak vyjadřovat k jednotlivým krokům politiků na všech úrovních. O názorech politiků z neparlamentních stran se občan za této situace nemá šanci nic dozvědět, protože zde nepanuje skutečná demokracie.

Pokud je občan přesto nespokojený s Petrem, tak může volit Pavla a poněvadž jsou téměř stejně schopní, tak při příštích volbách se zase může vrátit k prvnímu z nich. Jinou možnost dosud neměl, protože komunisté měli negativní image. Od tzv. Sametové revoluce však uplynulo více než 20 let a lidé zapomněli na negativa panující před r. 1989. A tak možnost návratu komunistů k moci z vůle voličů se začíná přibližovat. Nahrává tomu pokračující korupce v ostatních parlamentních stranách, které jsou plné kariéristů myslících jen na svůj osobní prospěch.
Čechové sice nejsou žádní revolucionáři a dosud si nechali na sobě dříví štípat, ale pokud jim bylo upřeno právo seznámit se s názory politiků bez politické minulosti v zastupitelských orgánech z nekomunistických mimoparlamentních stran, tak jim nakonec nezbude než v nadcházejících parlamentních volbách podpořit KSČM. Již jednou se tak v historii stalo. Komunisté nemusí přeložit ani stéblo trávy a budou za nezměněné situace za dva roky sestavovat vládu. Asi to ODS a ČSSD mají v plánu.