Dočká se Morava i Česká republika obnovy zemského zřízení?

Přitom provoz dnešních 13 krajů (bez Hlavního města Prahy) nás dnes stojí cca 5,6 – 5,8 miliardy korun ročně. Zato snížením počtu samosprávných celků na tři, by šlo ročně ušetřit na výdajích za výkon státní správy a samosprávy cca 4 miliardy korun. A na to by dobrý hospodář, kterým chce Bohuslav Sobotka bezesporu být, neměl zapomínat!

V roce 1968, s nastupujícím „pražským jarem“ byla oživena myšlenka obnovy zemského uspořádání státu. Moravané požadovali vznik trojfederace na občanském principu a přetvoření Československa na federaci tří státoprávních a rovnoprávných subjektů – Čech, Moravy se Slezskem a Slovenska. Prezidentem Československé republiky byl zvolen generál Ludvík Svoboda, rodák z moravského Hroznatína. Ale ani on, nenašel odvahu k podpoře obnovy zemského uspořádání republiky. Ostatně na to neměl ani mnoho času, protože dne 21. srpna 1968 byla naše republika obsazena vojsky Varšavské smlouvy. Následně, pod dohledem okupačních vojsk, byla ustavena ČSFR, a to pouze na národnostním principu.

Po tzv. „sametové revoluci“ v roce 1989 vzniklo na Moravě a ve Slezsku Hnutí za samosprávnou demokracii – Společnost pro Moravu a Slezsko, v jehož čele stál charismatický Doc. PhDr. Boleslav Bárta, CSc., které v prvních svobodných volbách v roce 1990 získalo mandáty jak v České národní radě, tak i v obou komorách Federálního shromáždění, a které prosazovalo obnovu samosprávné Moravskoslezské země.

Zástupci Moravy i Slezska byli tehdejším tiskem označováni za nacionalisty a separatisty, což nebyla pravda, ale účel světil prostředky. Návrhy Moravanů na spolkové uspořádání státu či na vznik trojfederace Čech, Moravy se Slezskem a Slovenska byly odsouvány a bagatelizovány.

Dodnes nebyla naplněna usnesení Federálního shromáždění ČSFR č. 212 ze dne 9. května 1990 a usnesení České národní rady č. 225 ze dne 18. května 1990, která konstatovala, že „Zrušení Země české a Země moravskoslezské k 1. lednu 1949 a vznik nového územně správního uspořádání byl akt nespravedlivý a vzešlý z totalitní byrokraticko-centralistické praxe. Byl to krok rozporný s principy demokracie a samosprávy, který podstatně přispěl k zdeformovanému a nepřirozenému vývoji československé společnosti“.

Obšírněji o této problematice píše Mgr. Petr Michek. Viz odkaz.