Česká banánová demokracie nese plody!

Pomalu, ale jistě se dostáváme do situace, kdy ekonomická a politická elita bude i nadále zneužívat stát ve svůj prospěch proti jeho občanům. Již mnoho voličů si všimlo, že politická kultura v zemi neustále klesá, jak na nejvyšší tak na lokální úrovni i v jednotlivých politických stranách. Změnu k lepšímu očekává již jen blázen. Jak můžeme od takového systému očekávat cokoli dobrého?

Toto vše se v televizi nedozvíme, protože na této naší neinformovanosti se dá ještě stále velmi dobře vytvářet politická vize do roku 20xx. Jak jinak by mohli tito politici bez skutečné vize zajistit chod naší země, aby mohla konkurovat nízkým cenám výrobců z Číny, než deinstalací vlastních sociálních a jiných vymožeností? Jiná cesta není, protože ji neznají.

Náš ekonomický model nemá téměř nic společného s Evropským poválečným modelem kapitalismu, tak jak se tím ohánějí naši představitelé. Pokud za ten nechceme pokládat touhu malé skupiny občanů bez skrupulí pohádkově si nahrabat. Co dodat: Máme na příští rok schodek státního rozpočtu 163 miliard, není 1,5 miliardy na mateřskou, ale 14 miliard na vojenské transportéry si půjčit můžeme? Zřejmě to bude tím, že z peněz na mateřskou se nedá nic rozkrást!

Stopy protekce nalezneme již téměř všude, a tak náš politický systém na rozdíl od zahraničí postrádá společensko-historickou logiku.
Hrubé nepochopení, anebo záměrné zkreslení, samotných základů liberální ekonomie vedlo k vytvoření kapitálu, který se logicky chová jinak než kapitál tvůrčí, a to vedlo k vzniku pochybných vlivných skupin i struktur, které se nedokáží prosadit na zahraničních trzích, protože jim není vlastní usilovat o výrobu nových technicky pokrokových výrobků s vyšší užitnou hodnotou. V období konjunktury jsou schopny pracovat pro fungující společnosti ze západní Evropy jako výrobci dílů a nebo montovny . Sami však nedovedou sjednat smlouvy a postavit výrobní závod nebo elektrárnu v Pákistánu ani kdekoliv jinde.

Máme dnes systém 4-5 parlamentních stran, který je však totálně nevýkonný, zkorumpovaný a neakceschopný. Zatímco s obyčejnými lidmi se tito naši politici většinou nedomluví, mezi sebou vždycky. Nemáme tu dnes vládu politických stran, ale lobbyistických skupin. V čem je tedy chyba? Mohou za tuto krizi politici? Není tomu tak. Oni jsou přece pouhými herci, kteří přesvědčují občany o svých pravdách. Již v roce 1990 nám přece přednesli své recepty na vedení země a současně definovali termín, kdy v budování lepší společnosti budou první měřitelné výstupy. Například V. Klaus hovořil v tomto roce o 5 letech, kdy budeme ekonomicky na úrovni Rakouska. Uplynulo již 20 let a dosud se rozdíl mezi námi a Rakouskem nezmenšil. Je stále stejný.
Od roku 1990 se u nás vystřídalo několik vlád a uběhl příslušný počet volebních období. Většina občanů se ještě dostatečně nepoučila a nesleduje co jimi podpoření politici (strany) za uplynulé období ze svých slibů splnili. Nestačí přece pouze dělat v televizní debatě před volbami příznivý dojem, ale po uplynulých čtyřech letech je dobré udělat inventuru dosaženého. To se dosud neděje. Každý pracovník v podnikatelské sféře je přece za svou práci hodnocen i z pohledu dlouhodobých výsledků. Jen od politiků nikdo nežádá, aby provedli vyúčtování.

Pokud výsledky předchozí práce nejsou dostatečně vysvětleny, tak odpovědný volič by se měl obrátit jinam. Jde přece také o jeho budoucnost a nikoliv jen o poslanecký mandát politika.

Jestliže se tak nestane, tak ti samí občané nemohou po volbách kritizovat vývoj, že zde vládne „blbá nálada“ a špatná nekompetentní vláda. Tím bychom se postavili do jedné řady s občany méně vyvinutých zemí, kteří protože rovněž nemají žádné zkušenosti s politickými stranami,  dají své hlasy politikům podle jejich uměleckého dojmu a netrápí je jejich skutečné úmysly.