Budeme opakovat stále stejné chyby?

Mnoho lidí ještě i dnes trpí autocenzurou a selektivně čte jen oblíbená témata od prověřených autorů. Tak ani nezjistí, že kromě populistických frází existují i jiné pohledy na uspořádání státu a politiky. Nízký počet členů politických stran daný nechutí lidí k členství ve straně zděděnou z doby totality umožňuje celkem nevelkému počtu lidí (řádově v desítkách až stovkách) ovládnout stranické struktury v daném regionu a kraji. Kariéristé a různí šíbři se snaží za pomoci peněz ovládnout kandidátky do komunálních voleb, protože to je jednak cesta k rozhodujícímu vlivu v kraji a také k zakázkám, které se tzv. soutěží v obcích a regionu. 

Tak se v krajích a obcích  rodí téměř rovnocenné mafiánské chobotnice politiků a firem jako tomu je na celostátní úrovni, které i přes existenci zákona o veřejných zakázkách rozhodují o většině takto vyhlášených zakázek, pronájmů, vlivných fleků nebo o územním plánu.
Ta stejná mizérie se koná i v celostátním měřítku. Lidé zřejmě chtějí být klamáni, protože si neudělají ani dvě hodiny času za rok, aby se obeznámili s existujícími politickými subjekty a jejich názory a skutky. Jim zřejmě stačí propaganda šířená v televizi. To i za minulého režimu byli lidé gramotnější a nevěřili každé hlouposti, která zazněla v TV. Nebo pak měli zůstat pod vedením Husáka, který za ně přemýšlel. Byli by na tom možná dnes lépe a určitě by drtivá většina občanů bez emocí oželela, že nemůže svobodně vycestovat do Patagonie. Pravděpodobně by nebyla rozkradena ze známosti téměř celá ekonomika několika jednotlivci. I Husák by dokázal zavést kapitalismus, když okolní země se houfně na tuto cestu vydaly. Nebo snad Čína není toho důkazem?

Obecně političtí gauneři vědí, že voliči jsou velmi často tupci a budou volit značku, na kterou jsou zvyklí, ODS, ČSSD nebo jinou, a ani si nevšimnou, že je to celé koupené. A pokud snad vypění a rozhodnou se pro jinou partaj, tak jsou připraveny záložní plány. Před každými volbami založí kmotři novou stranu s dostatečným rozpočtem a mediálně oblíbenými osobnostmi (herci). Pak stačí omílat prázdné fráze bez konkrétního obsahu - typu: „Ano, bude líp“. Jen se jejich šiřitelé nezmiňují, že tím myslí sebe a ne většinu občanů této země. A zklamaní občané, kteří dosud podporovali klasické politické strany, jež opakovaně dokázaly, že jim nejde o rozvoj země, ale jen o jejich korýtka, se opět vydají podle připraveného scénáře falešnou cestou.

Já si nebudu vybírat politiky jako čísla ve „Sportce“ nebo dle doporučení závislých novinářů, ale prozkoumám webové stránky všech kandidujících stran, které deklarují obecné fráze o lepším fungování státu a seznámím se s jejich programem, jejich historií případně s osobami, které by ho chtěly prosazovat. A vůbec nebudu hledět na preference. Mám přece svou hlavu a nemusím sledovat toho prvního vola, protože nejsem nemyslící kráva, která ho proto musí následovat.